V Sýrii podle USA vraždil SARIN. Jediná kapička zabíjí během pár minut

Sarin, z jehož použití obvinily Spojené státy syrský režim prezidenta Bašára Asada (v úterý údajně zabil v provincii Idlib nejméně 86 osob), je smrtící nervový plyn, který vyvinuli nacističtí vědci v roce 1938 v Německu. Látku, která nemá žádný zápach ani vůni, použil režim iráckého diktátora Saddáma Husajna v roce 1988 k zabití tisíců Kurdů ve městě Halabdža a také sekta Óm šinrikjó ke dvěma útokům v Japonsku.

Výroba sarinu je zakázána mezinárodní konvencí o nešíření chemických zbraní z roku 1993.

Sarin vdechnutý do plic nebo vstřebaný kůží zabíjí ochromením dýchacího centra centrálního nervového systému a paralyzováním svalů kolem plic. Následkem je smrt udušením. Sarin může kontaminovat jídlo či vodu, uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Sarin je šestadvacetkrát smrtelnější než plynný kyanid. Kapička o velikosti dírky od špendlíku zabije člověka,“ uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Symptomy po vystavení účinku sarinu zahrnují nevolnost a prudké bolesti hlavy, rozšířené zornice, rozmazané vidění, slinění, svalové křeče, zástavu dýchání a ztrátu vědomí. Následuje kóma a smrt.

Nervové plyny všeobecně působí rychle; k jejich výrobě přitom stačí jednoduché chemické techniky a levné, běžně dostupné ingredience. Vdechnutí vysoké dávky – zhruba 200 miligramů – sarinu, může vyvolat smrt během pár minut, kdy není čas ani na projevení symptomů, uvádí Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Při vstřebání kůží trvá smrt déle a první příznaky se mohou objevit až po půl hodině, ovšem pak následuje rychlý nástup účinku. I v případě, že svou oběť nezabije, může sarin způsobit trvalé poškození plic, očí a centrální nervové soustavy. Tento plyn je těžší než vzduch, a tak se může nad oblastí držet až šest hodin v závislosti na počasí.

Oděv, který se dostane do styku s touto látkou, může nakazit jiné lidi do půl hodiny po styku, uvádí CDC, podle které existuje protijed.

Výroba sarinu je složitý proces a poprvé jej náhodně objevili němečtí chemici, podle kterých dostal název: Schrader, Ambros, Rüdiger a Van der Linde. Vědci se snažili vytvořit silnějšího pomocníka v boji proti plodinovým škůdcům, ale látky se poté chopila nacistická armáda a vytvořila z ní chemickou zbraň.

Nejspíš syrský režim sarin použil už několikrát od začátku války v březnu 2011, zvláště při útoku 21. srpna 2013, kdy zahynulo na 1700 osob.

Zdroj: ČTK