V Zakarpatí se stovky dětí stále učí česky! Podpora Prahy místním chybí

16. září 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Kantorka Elena Medenciová (v pozadí) učila 4. září 2018 češtinu žáky desátého ročníku ve 3. speciální škole v ukrajinském Užhorodu. V někdejší Masarykově jubilejní škole se od roku 2013 čeština jako druhý cizí jazyk vyučuje od páté třídy. Už od první třídy se zde děti učí vedle ukrajinštiny také ruštinu. FOTO: ČTK

Česká republika by měla pomáhat, aby český jazyk a povědomí o československých dějinách v Zakarpatí, nejvýchodnějším cípu někdejší první republiky, nevymizely. Je o tom přesvědčena Světlana Fesenková, ředitelka jediné školy v Užhorodu, kde se stovky dětí učí česky.

“Nepotřebujeme peníze, ale dobrovolníky, aby v létě přijeli a pomáhali na táborech udržovat povědomí o správné češtině – nejen žáků, ale i učitelů,” řekla ČTK Fesenková. “Naším posláním je učit český jazyk a historii Československa na Podkarpatské Rusi. Bohužel nám k tomu chybějí učebnice i vzdělávání našich učitelů,” dodává.

Čeština se v někdejší Masarykově jubilejní škole – dnes 3. speciální škole – učí jako druhý cizí jazyk od roku 2013. Škola je v Užhorodu coby správním středisku Zakarpatské oblasti Ukrajiny, jediná s výukou v ruštině, jíž se žáci učí od první třídy vedle ukrajinštiny. Od páté pak mají vedle angličtiny druhý cizí jazyk – a více než polovina žáků se učí i česky.

“Pomáhá nám kraj Vysočina, ale i tak máme jen jednu učebnici na dva žáky, a to jen ve škole. Domů je nedáváme,” poznamenává ředitelka.

Přesto na hodině češtiny letí ruce vzhůru poté, co učitelka Elena Medenciová vyvolává žáky, aby vyjmenovaly dny v týdnu či roční období: od pondělka do neděle, od jara do zimy.

Před čtyřmi lety se na hodinu češtiny do této školy přišel podívat i tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Nějaká odezva ústředních českých úřadů na potřeby školy dodnes nenásledovala.

Situace je podle ředitelky neporovnatelná se školami, kde se učí maďarsky: Maďarsko tamním učitelům dokonce vyplácí doplatek. Místní češtináři, přesněji češtinářky, jsou v podstatě odkázány sami na sebe.

Přitom by potřebovaly kurzy pro zvýšení kvalifikace s patřičným osvědčením o absolvování, po kterém by následoval příplatek z ukrajinské státní pokladny. A pomoc by bylo záhodno rozšířit i na dalších šest škol v oblasti, které se podle užhorodského příkladu do výuky češtiny pouští.

“Bohužel nemáme nějaké těsnější vztahy s Prahou, a tak musíme jít vlastní cestou,” připouští Fesenková. “Biji na všechny zvony, to nejsou žerty. Měl by existovat v Česku nějaký program, který by umožňoval nám pomoci takovému množství dětí,” zdůrazňuje. Z 640 místních žáků se totiž česky učí 340.

Pochvaluje si spolupráci s Technickou univerzitou Ostrava. Ostravští pedagogové pomáhají na užhorodské škole s výukou robotiky a osm dětí z užhorodské školy bude studovat v metropoli Moravskoslezského kraje. To je možná i motivace pro další žáky a jejich rodiče.

Ředitelka také oceňuje, že předchozí generální konzul ve Lvově Miroslav Klíma daroval škole dva české lidové kroje, v kterých žáci reprezentují Česko na různých slavnostech v Užhorodu.

Škola v Užhorodu byla vybudovaná v roce 1932 v rámci plánu na postavení stovky Masarykových škol po celé republice. A sto let od vzniku Československa mají zanedlouho připomínat nejen původní dlažba na chodbách školy, ale i nové sluneční hodiny na škole. Samozřejmě s Masarykem.

Oslavy výročí vzniku republiky, která Užhorodu a okolí tolik pomohla, mají na konci září připomenout akce pořádané krajem Vysočina. Místní vicegubernátor Jaroslav Halas počítá se stánky s českým pivem, specialitami české kuchyně a s českou kulturou.

Parta školní mládeže na lavičce ve stínu lipové aleje vedoucí k Masarykovu pomníku se nechá otázkou, kdo byl Masaryk zaskočit jen na chvilku: “Okamžik, hned to vygooglujem!”

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme