Většina rodičů je nespokojena s kvalitou základních škol, tvrdí průzkum

S kvalitou základních škol není zcela spokojeno 94 procent rodičů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos. Nejčastějšími výhradami rodičů je, že děti škola málo motivuje, výuka není moc propojena s praxí a příliš se nepřizpůsobuje potřebám jednotlivých žáků. Každý druhý rodič tak uvažuje o alternativě k běžné státní škole. ČTK o tom informovala Lenka Krejčová, zakladatelka alternativní Základní školy Poznávání, pro kterou agentura průzkum prováděla prostřednictvím online dotazníků. Zúčastnilo se ho 525 rodičů dětí ve věku čtyř až 18 let.

Mezi rodiči panuje podle průzkumu nespokojenost s organizací i obsahem výuky na základních školách. Za největší problém označila většina dotázaných především neschopnost, motivovat žáky k učení a poznávání. Rodičům také vadí nedostatečné propojení teorie a praxe. Shodlo se na tom 55 procent dotázaných. Podle nich základní školy nepřipravují děti dostatečně pro život. Zhruba třetině rodičů vadí také přílišný tlak na výkon dětí a to, že jsou učitelé pro výuku málo nadšení. Pětina lidí pak uvedla, že školáci dostávají příliš velké množství domácích úkolů.

Neuspokojivě řešená forma výuky se z pohledu rodičů odráží i na organizačních nedostatcích. Negativně vnímají zejména vysoký počet žáků ve třídě, a s tím spojenou nízkou individualizaci výuky. Tyto výhrady uvedlo 43 procent rodičů. Přibližně pětina lidí je nespokojena s kvalitou obědů a se známkováním. Kolem třetiny rodičů by si přálo, aby jejich potomci trávili víc času v přírodě a navštěvovali častěji odborné instituce mimo školu.

Se vším je na běžných základních školách v Česku spokojeno jen kolem šesti procent rodičů. Nižší míra nespokojenosti je na Moravě, i když i tam lidem nevyhovují stejné věci jako ve zbytku republiky. Vyšší spokojenost souvisí podle autorů průzkumu s omezenějším výběrem škol v menších obcích a také s tradiční důvěrou k autoritám.

Podle výzkumu se 53 procent rodičů poohlíží po nestátní alternativě k běžné státní škole. Třetina rodičů nicméně podle Krejčové neví, zda by upřednostnila státní, či nestátní školu, a za ideální by považovala propojení toho lepšího z obou typů zařízení. Kolem 13 procent rodičů zvažuje nestátní školu zaměřenou na určitou dovednost. Pro alternativní typ školy, jako je Montessori, Waldorf či Scio, se vyslovilo pět procent rodičů. Dvě procenta jsou pro domácí vzdělávání a po jednom procentu dotázaných uvedlo komunitní či církevní školu.

Menší důraz na výkon a větší zapojení dětí například do různých projektů se podle Krejčové snaží prosazovat řada odborníků, kteří upozorňují na to, že svět se v současnosti vlivem digitalizace rychle mění. Děti by se proto měly učit hlavně spolupracovat, umět vyhodnocovat informace či být kreativní, i když i znalosti zůstanou stále důležité.

Počet žáků základních škol v posledních letech roste. Podle údajů ministerstva školství bylo loni v Česku 4155 základních škol, do kterých chodilo celkem přes 926.000 dětí, zatímco před deseti lety bylo školáků zhruba 845 tisíc. Veřejných základních škol za deset let 143 ubylo, stejný počet soukromých či církevních škol vznikl.

Zdroj: ČTK