Vláda bez důvěry nemá dělat zásadní rozhodnutí, shodují se experti

Podle ústavních právníků by vláda v demisi neměla dělat zásadní rozhodnutí. Shodli se na tom při schůzce v Senátu. Taková vláda by měla být připravena k odchodu.

Důvodem výzvy byl postup prezidenta Miloše Zemana a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), kterého Zeman pověřil jako vítěze voleb sestavením další vlády. Předseda ANO Babiš je trestně stíhán pro podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo.

Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity uvedl, že pokud vláda důvěru Sněmovny nedostane, hlava státu musí jednat bezodkladně. Pokud by prezident nechal vládnout vládu bez důvěry v demisi dlouho, podle Preusse by to byl “ústavní převrat”. Lhůty však ústava nedává, umožňuje ale Sněmovně se rozpustit a tím si vynutit nové volby i vládu. Vláda je v demisi nyní 90 dnů.

Profesor ústavního práva Univerzity Karlovy Jan Kysela to označil za “sebevraždu” Sněmovny. “Hlavní úkol vlády v demisi je odejít,” poznamenal Kysela. Dodal, že současná vláda se ale chová tak, jako by neměla mít sbalené kufry. Kabinet bez důvěry by měl podle Kysely přijímat jen bezodkladná rozhodnutí podobně jako Senát při rozpuštění Sněmovny. Rigidní omezení pro rozsah rozhodnutí se ale nehodí, míní Kysela. Podle něj by i vláda bez důvěry měla mít možnost reagovat na přírodní katastrofy nebo předkládat rozpočet.

Jmenování trestně stíhaného člověka premiérem ústava podle experů explicitně nezakazuje, je spíš věcí politické kultury. “Nemáme pravidlo, že trestně stíhaný nemůže být premiérem,” uvedl například Ladislav Vyhnánek z katedra ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. Poznamenal že zatímco kandidát na soudce musí být bezúhonný, u politiků je toto pravidlo volnější.

Zdroj: ČTK