Vláda bude bilancovat, co se jí povedlo za rok od jmenování

23. června 2019·Zprávy·Karolína Stránská

Prezident Miloš Zeman jmenoval 30. dubna 2019 na Pražském hradě Karla Havlíčka, Vladimíra Kremlíka a Marii Benešovou novými ministry dopravy, průmyslu a obchodu a spravedlnosti. Zleva jsou premiér Andrej Babiš, Marie Benešová, Vladimír Kremlík, Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová.—Czech President Milos Zeman (not seen) appointed the new industry and trade, justice and transport ministers, Karel Havlicek (2nd from right), Marie Benesova (4th from right) and Vladimir Kremlik (center), all for ANO, on April 30, 2019, in Prague, Czech Republic. They replaced the ANO ministers Marta Novakova (industry and trade), Jan Knezinek (justice) and Dan Tok (transport). Zeman also appointed Havlicek and Finance Minister Alena Schillerova (for ANO) as new deputy prime ministers after dismissing Environment Minister Richard Brabec (ANO) from the deputy PM post. On the left side is seen Czech Prime Minister Andrej Babis and on the right side is seen Finance Minister Alena Schillerova. (CTK Photo/Michal Kamaryt)

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která bude ve středu čelit druhému opozičnímu pokusu o vyjádření nedůvěry v Poslanecké sněmovně, si v pondělí připomene roční výročí svého vzniku. Jmenováním na Pražském hradě ministři ANO a ČSSD loni nahradili jednobarevný kabinet ANO, který důvěru poslanců nezískal. Babiš tento týden novinářům řekl, že kabinet na svém pondělním zasedání probere, kolik z celkově 655 úkolů vyplývajících z programového prohlášení se mu povedlo za první rok splnit.

Kabinet se zatím nejvíce prezentuje růstem mezd či důchodů. Na příští rok se počítá například s růstem průměrné penze o 900 korun měsíčně, stejně jako tomu bylo letos. Slibovaná důchodová reforma se ale vzdaluje. Komise politiků a odborníků se zatím dohodla na částečných úpravách, které podle analytiků nezajistí dlouhodobou vyváženost a udržitelnost penzijního systému.

Sociální demokraté prosadili zrušení karenční doby, zaměstnanci tedy budou od července dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ve stejném termínu se však nestihne spustit projekt elektronické neschopenky, který asi bude plně zaveden až od příštího roku. Na projednání Sněmovnou stále čeká vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku o 80.000 korun na 300.000 korun, ač má být účinný od ledna.

Koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD prosadila přes veto Senátu zdanění církevních restitucí. Daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za nevydaný majetek, mají církve hradit od příštího roku. Několik skupin poslanců a senátorů opatření napadlo u Ústavního soudu.

V obraně bylo stěžejní řešení otázky miliardových tendrů. Kabinet se zavázal navyšovat výdaje na obranu tak, aby v roce 2021 dosáhly na 1,4 procenta HDP, nyní to je necelých 1,2 procenta. Obrana pokračovala například v přípravě nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, vrtulníků nebo obrněnců Titus. Zatímco obrana vyzdvihuje počet uzavřených smluv, opozice se obává toho, že klíčové tendry naberou další zpoždění. Nákupy navíc zpochybňují komunisté, kteří menšinovou vládu podporují.

Kabinet koncem dubna posílil své ekonomické zaměření, když byli jmenováni noví vicepremiéři pro ekonomiku a pro hospodářství. Soustředit se chce na digitalizaci, vědu, výzkum a průmysl. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) sklízí od opozice kritiku za sestavování deficitních rozpočtů. Na letošní rok počítá koalice se schodkem 40 miliard, podle prvního návrhu rozpočtu na rok 2020 se počítá se stejným deficitem až do roku 2022.

Přestože vláda nepodporuje nejnovější návrhy na celoevropskou reakci na změny klimatu, boj se suchem prezentuje jako jednou ze svých priorit. Ministerstvo životního prostředí sestavilo koalici pro boj se suchem a pokračovalo v dotačním programu Dešťovka. V aktuálním řešení kůrovcové kalamity v lesích vláda podle kritiků zanedbává potřeby soukromých vlastníků. Pokud se naplní krizové scénáře, mohlo by být podle ministra Richarda Brabce (ANO) letos napadeno kůrovcem 500.000 hektarů smrkových lesů, polovina jejich rozlohy v Česku.

Vláda ve svém programu slíbila růst platů ve školství do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017. Učitelé by měli brát v průměru minimálně 45.000 Kč měsíčně. Od letošního ledna zvedla vláda rozpočet na učitele o 15 procent, na příští rok navrhuje ministerstvo financí růst o deset procent a v roce 2021 o devět.

Opoziční strany vládě také vyčítají, že si bere za své její návrhy. Kabinet často odmítá poslanecké iniciativy s odůvodněním, že připraví či připravuje vlastní verzi předpisu

Zprávy - další články

Doporučujeme