Vláda schválila návrh zákazu množíren a zpřísnění chovu šelem

Definici množíren a jejich zákaz, zpřísnění chovů šelem nebo možnost státního příspěvku obcím na péči o zvířata v pondělí prostřednictvím návrhu novely zákona na ochranu zvířat proti týrání schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. Normu nyní čeká projednání ve Sněmovně.

Zákon zavádí definici množírny a rovnou je zakazuje. “Množírnou se rozumí zařízení, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby,” uvádí novela.

O množírnu by v tomto případě mělo jít i tehdy, pokud její majitel nechová zvířata za účelem rozmnožování zvířat nebo dosahování zisku z jejich prodeje. Ministerstvo se v důvodové zprávě odvolává na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který za větší počet zvířat považuje sedm tvorů. Za provoz množírny by měla být až 500tisícová pokuta.

Sdružení právnických nebo fyzických osob a jejich členové, či chovatelé, kteří zvířata prodávají pro peníze, ale také chovatelé, kteří mají tři a více fen, budou při prodeji nebo darování štěněte do jeho půl roku muset zavést evidenční list vrhu štěňat. Dále pak novému chovateli budou muset, pokud o ně požádá, dát informace o krmení štěněte a popis péče o ně. Tato povinnost se nebude vztahovat na útulky. Za nevedení evidence bude hrozit pokuta až 50 000 korun.

Zákon také nově stanoví, že chovatel musí zajistit, aby fena měla maximálně tři vrhy za dva roky, štěňata se pak od matky budou moci odebrat nejméně po 50 dnech. Stejný maximální počet vrhů stanoví novela také u chovných koček, koťata se ale budou moci odebírat až po 84 dnech. Za to bude hrozit pokuta až do 200 000 korun pro fyzické osoby. Pokud bude kočka chovaná například na zahradě, novela postih nepředpokládá, protože chovatel zabřeznutí kočky nemůže ovlivnit. Novela také nově upravuje problematiku deratizace nebo situací, kdy jedno chovné zvíře zaútočí na druhé, například psi.

Další změnou, kterou stát začal plánovat loni poté, co celníci na několika místech v Česku našli tělo usmrceného tygra a tygří produkty jako masox a tygří víno, je zpřísnění jejich chovu. Novela má přispět k vyšší ochraně zvířat a zakazuje například rozmnožování vybraných šelem a lidoopů v zájmových chovech, jejich venčení na veřejnosti nebo koutky, kde se lidé můžou, obvykle za poplatek, s těmito zvířaty mazlit.

Podle ministerstva jsou největší problémy v neodborných zájmových chovech zvířat, která vyžadují zvláštní péči, jako jsou šelmy, jedovatí hadi, krokodýli a z ptáků například sovy nebo dravci. Pro jejich domácí chovatele se zpřísní i další podmínky. Vedle rozmnožování nebudou moci tato zvířata být ani přivážena do ČR ze zahraničí. Chovatelé budou muset také absolvovat kurz zaměřený na péči o uvedené druhy zvířat a chov budou moci zahájit až po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení chovu. K žádosti o jeho vydání budou muset doložit souhlas stavebního úřadu, že stavba je způsobilá pro chov.

Novela se vztahuje také na veřejná vystoupení zvířat v cirkusech, televizi nebo filmu, pro která bude nutná licence od Státní veterinární správy. Nově bude rozšířen zákaz drezury na mláďata delfínů a slonů, dosud se vztahoval na primáty, ploutvonožce, některé kytovce, nosorožce, hrochy nebo žirafy.

Dalším cílem návrhu zákona je zabezpečit, aby se obecní úřady obcí s rozšířenou působností neobávaly umisťovat týraná zvířata do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče z finančních důvodů. Stát, respektive ministerstvo zemědělství tak začne hradit obcím s rozšířenou působností náklady, které jim vznikají za starání se o zvířata, pokud je majitel týral. Náklady ale budou muset přesáhnout 200 000 korun.

Novela by měla, pokud ji vláda a Parlament schválí a podepíše ji prezident, začít platit v prvním čtvrtletí příštího roku.

Zdroj: ČTK

?>