VÝROČÍ: Před 150 lety osvobodil ústavní dodatek americké otroky

Otroctví nikdy nenabylo takových rozměrů, jaké způsobil obchod s africkými otroky v Americe. Prvními oběťmi se stali indiáni, pak se otrokáři zaměřili na černé Afričany. Včera to bylo přesně 150 let ode dne, kdy 13. dodatek ústavy USA přinesl definitivní zákaz otroctví.

Od roku 1808 začal platit zákaz dovozu otroků, z nichž první dorazili z Afriky na území USA už v roce 1619. Na jihu, hlavně v souvislosti s rozvojem pěstování bavlny na počátku 19. století, se však otrokářství rozvíjelo a stalo se pilířem zemědělského sektoru. Na politické scéně byla existence otroků předmětem sporů už dlouho a problém eskaloval po zvolení Abrahama Lincolna prezidentem na podzim 1861.

Ten vydal v září 1862 Prohlášení o zrovnoprávnění otroků vyhlašující, že počínaje 1. lednem 1863 budou všichni otroci v konfederovaných státech nebo oblastech dosud aktivně zapojených do vzpoury “nadále a po všechny časy svobodní”. V té době již zuřila občanská válka, během níž se 13 jižních států (Konfederace) postupně odtrhlo od USA. Válka skončila v dubnu 1865 vítězstvím Unie, v té době žily na území USA čtyři miliony otroků.

Obchod s otroky přes Atlantický oceán představoval jednu z největších násilných migrací v dějinách. Během tisíce let trvání novodobého otrokářství bylo podle údajů OSN z Afriky násilím vyvezeno 24 milionů lidí. Obchod s otroky z počátku kontrolovali Portugalci, Amerika se stala hlavním odbytištěm od poloviny 16. století. Za největší obchodníky s otroky jsou považovány evropské koloniální mocnosti: Britové, Portugalci, Francouzi a Nizozemci. Největším trhem se postupně stala Brazílie, kde se prodala třetina všech otroků mířících do Ameriky.