WHO: Migranti nešíří nemoci, jejich zdraví se v Evropě zhoršuje

Migranti a uprchlíci směřující do Evropy se obecně těší dobrému zdraví, hrozí jim ale, že onemocní na cestě nebo v nové zemi kvůli špatným životním podmínkám. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Existuje přitom pouze malé riziko, že nově příchozí budou šířit nakažlivé nemoci, vyvrací ve své zprávě rozšířené přesvědčení WHO. S poukazem na to, že migranti a uprchlíci nezatěžují neúměrně zdravotní systém, organizace apeluje na evropské země, aby zdravotní péči běžencům poskytovaly na základě faktů, a nikoli na základě politiky či předsudků.

“Tato zpráva je skvělou příležitostí, jak rozptýlit nepravdivé mýty a chybné vnímání (spojené s uprchlíky),” konstatoval Santino Severoni, který se v rámci WHO zabývá zdravím a migrací v evropském regionu. “Zdraví se velmi zpolitizovalo a používá se jako nástroj ke zvyšování strachu. Tato zpráva se ovšem zakládá na solidních datech z našich členských států,” dodal.

Žadatelům o azyl v přístupu ke zdravotní péči brání jazyková bariéra a strach z deportace. Některé evropské vlády jim azyl zcela znemožňují. Lidem, kteří v některé z evropských zemích přebývají nelegálně, dále brání v přístupu k základní zdravotní péči diskriminace, neznalost místních poměrů či nedostatek peněz, uvedla WHO.

Migranti podle zprávy utvářejí deset procent, respektive 90,7 milionu lidí, v populaci evropského regionu. Do toho WHO ale zahrnuje i středoasijské státy a Gruzii s Arménií. Z uvedeného počtu lze jen méně než 7,4 procenta kvalifikovat jako uprchlíky. Obyvatelé některých evropských zemí mají za to, že u nich žije třikrát až čtyřikrát více migrantů než ve skutečnosti.

V 15 zemích takto vymezeného regionu – mimo jiné v Rakousku, Turecku a Británii – mají žadatelé o azyl přístup ke stejným zdravotnickým službám jako domácí obyvatelstvo. Ale například v Německu či Maďarsku nemohou na pohotovost.

Ze zprávy také vyplývá, že mezi migranty a uprchlíky se při příchodu méně vyskytují neinfekční nemoci než v domácích populacích. Jestliže ale v nové zemi žijí v chudobě, zvyšuje se u nich riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo mozkové mrtvice. K častějšímu výskytu chronických onemocnění přispívá i změna životního stylu, například méně pohybu a špatné stravování.

Migranti a uprchlíci podle zprávy trpí častěji depresí a úzkostí než domácí populace. Častěji se u nich vyskytuje cukrovka, zejména u žen. Muži pak mívají častěji pracovní úraz. Mladiství bez doprovodu nezřídka zakouší sexuální zneužívání.

Agentura Reuters v souvislosti se zprávou WHO připomíná studii, která byla v prosinci zveřejněna v časopise The Lancet. I tam došel tým z londýnské univerzity UCL k závěru, že uprchlíci se obecně těší lepšímu zdraví než populace těch bohatších zemí, kam směřují.

Populistická tvrzení, že migranti představují zdravotní ohrožení a zatěžují zdravotní systém jsou nepodložené mýty, které mají podnítit protiimigrační nálady, uvádí studie.