Vyhledávání
Zvířecí emocionální podpora: V čem se liší od asistenčních zvířat a co vlastně dělají?
Koncept zvířete pro emocionální podporu v posledních letech zažívá úplný boom. Nárůst speciálních požadavků pro asistenční zvířata zaznamenávají hlavně přepravní společnosti a ubytovací zařízení. Množství absurdních příběhů, které hojně kolují po sociálních sítích, však na tato zvířata a jejich majitele vrhají negativní světlo. Jak se to s nimi doopravdy a co emocionálně podpůrné zvíře vlastně dělá?
Ve skutečnosti mají emočně podpůrná zvířata obrovský vliv. Jejich role je sice trochu jiná, než je tomu u asistenčních zvířat, i tak jsou však pro své majitele velmi důležití. Nejedná se o žádné mazlíčky, ke kterým má někdo až trochu “nezdravý” vztah. Pro určité lidi je podpůrné zvíře skutečně nepostradatelné.
Tato zvířata mají terapeutické účinky zejména pro lidi s nějakým postižením nebo závažnější poruchou. Typickým příkladem jsou třeba pacienti trpící posttraumatickou stresovou poruchou nebo panickými atakami. Právě panický záchvat třeba na palubě letadla, ve kterém musí pacient strávit řadu hodin a není z něj během cesty úniku, může být kritickou záležitostí.
Na rozdíl od asistenčních zvířat nevyžadují emočně podporující tvorové žádný zvláštní výcvik. Jejich největší přidaná hodnota tkví v tom, že se svým chovatelem prostě jen jsou a snižují tak jeho stres a úzkostné projevy.
“Někomu, kdo trpí depresí, může podpůrné zvíře dodat naději a pocit životního smyslu,” uvedla zdravotní psycholožka Jessy Warner-Cohen, PhD pro Helathline. “Pro pacienta z úzkostmi může mít zase velký přínos hlazení a mazlení se se zvířetem.”
“Je ovšem nutno podotknout, že používání zvířat v terapeutickém procesu není praxe stojící na důkazech a má jen malou oporu v odborné literatuře. Její použití se odvíjí případ od případu a záleží na specifických okolnostech individuálního jedince,” uvedla Warner-Cohen.