Danuše Nerudová: Prezident má neformální vliv, měl by ho využívat. Musí upozadit své názory a komunikovat

8. prosince 2022·Zprávy·Barbora Turková·Romana Navarová

Danuše Nerudová. (Foto: Frekvence 1)

Česká Zuzana Čaputová? Ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová se srovnání se slovenskou prezidentkou zčásti brání a říká, že její životní příběh je jiný. Jak by řešila energetickou krizi a proč se rozhodla kandidovat? Danuše Nerudová byla hostem Press klubu.

Česká republika bude mít od ledna nového prezidenta nebo prezidentku? Jedním z kandidátů je česká ekonomka, vysokoškolská profesorka a v letech 2018 až 2022 rektorka Mendelovy univerzity v Brně. „Byl to u mě dlouhodobý proces. Nejzásadnější roli v tom hrála moje rodina, která mi řekla, že mám jejich maximální podporu. Člověk musí pak zhodnotit jestli je schopný dát dohromady tým, který povede kampaň a jestli se schopen na to získat finanční dary. Když jsem si pak odpověděla ano, tak jsem se rozhodla, že budu kandidovat na prezidentku České republiky,” vysvětluje Nerudová svoje hlavní důvody, proč se rozhodla kandidovat. Nový prezident ale nebude mít lehký úkol. Bude muset sjednotit rozdělené Česko. „Hovořila bych se všemi skupinami lidí i s těmi, které jsou na okraji společnosti, kteří mají pocit, že nemají zastání a snažila se pochopit jejich odlišnou perspektivu toho, jak se na věci dívají. Jsme ve složité situaci a chceme ujištění a slyšet, že to dobře dopadne. Máme velkou skupinu lidí, kterým se nedaří dobře: rodiny s malými dětmi, samoživitelé, ale i důchodci, kteří žijí sami. Chtějí někoho, kdo bude apelovat na vládu, aby jim pomohla.

Prezident v Česku nemá moc politických možností a Nerudová souhlasí s tím, že je to spíše symbolická funkce. „Prezident má obrovský neformální vliv a měl by ho využívat. Zvykli jsme si, že současný prezident ho využívá málo nebo špatným směrem. Prezident má upozaďovat svoje ego, má být průvodce politických diskuzí, má otupovat hrany a být tím, kdo spojuje. Musí upozadit své názory a musí poslouchat cizí názory. Snažit se s lidmi diskutovat a komunikovat, je věc, která úplně vymizila z naší společnost. Zvykli jsme si, že člověk, co má jiný názor, je buď hloupý nebo nepřítel, ale tak to není. Každý mluví o spojování, ale ne každý ho dovede dělat v praxi,” komentuje Nerudová s tím, že kritická diskuze posouvá společnost.

Největší kritika Nerudové je směřována k práci jejího manžela nebo to, že si lidé mohou koupit alkohol s jejím jménem či chlebíček během volební noci v jejím štábu. „Musím říct, že mám tým, který je složen z mladých lidí. Rozhodli jsme se, že věci budeme dělat jinak, než je zvykem v českém zatuchlém rybníčku. Chtěli jsem se inspirovat v zahraničí, a to nejen v politických kampaní, ale i v tom, jak směrem na západ od nás aktivně občané participují na veřejných věcech. Voličům dáváme pocit, že mohou být angažovaní a součástí té volby. Chceme, aby byli součástí naší kampaně. Chápu, že to vyvolává hodně emocí a jsem přesvědčená, že v některých dalších prezidentských volbách se najde kandidát, který bude schopen celou kampaň odfinancovat z příspěvků od drobných dárců,” komentuje ekonomka s tím, že je vděčná za svůj mladý tým.

Myslí Čechů hýbe nejen válka na Ukrajině, ale i energetická krize. „Prezident musí mít sociální cítění, já ho mám. Apelovala bych na to, aby vláda začala řešit 35% domácnosti, to jsou rodiny s malými dětmi, samoživitelé nebo osamělí důchodci, kteří nemají na to, aby zaplatili složenky za plyn a energii. Vláda by měla představit sociální tarif, který by více pomáhal domácnostem. Apelovala bych na to, abychom se dopracovali k surovinové bezpečnosti, na což minulá vláda úplně zapomněla a dovedla nás k tomu, že jsme byli velmi závislí na Rusku. Vláda by měla přijít velmi rychle s novou energetickou politikou, abychom se stali více nezávislí, než jsme teď,” říká Nerudová.

Česká kandidátka na prezidentku se nevyhne srovnání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „Paní prezidentky si velmi vážím, chápu, že je to zkratka, která se nabízí, protože jsme obě ženy, blond a podobně věkově. Můj životní příběh je odlišný. Byla jsem rektorkou univerzity s rozpočtem dvě miliardy a řídila jsem dva tisíce zaměstnanců čtyři roky. Ona byla právničkou, která se zastávala aktivistů. Je-li to srovnání žen, které představují změnu a vizi, jak by společnost měla vypadat, chtějí řešit budoucnost, mají empatii a jsou ztělesněním političek, které přicházejí ze západu, tak potom ano. Pak je to srovnání na místě,” uzavírá Danuše Nerudová.

Zprávy - další články

Doporučujeme