Sněmovna schválila kvóty na potraviny české produkce v obchodech. Zahraniční dodavatelé to považují za diskriminaci

20. ledna 2021·Zprávy·Lenka Skrzeczkova·ČTK

Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)

Sněmovna dnes v novele zákona o potravinách schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Osm zemí EU podle Hospodářských novin přitom varovalo Česko, aby nezaváděla kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Odborníci poslance varovali

Před návrhem na zavedení kvót varovali poslance již dříve zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh ale podporuje Agrární komora ČR. Podle ní se sortiment nesníží a nenavýší cena pro konečného spotřebitele.

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Kvóta postupně poroste

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.

Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

Za prodej potravin dvojí kvality pokuta

Novela také předpokládá, že za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Původní vládní návrh ale poslanci zmírnili tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. “Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,” varoval.

Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. “Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,” uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.

Zprávy - další články

Doporučujeme