Zachraň jídlo: Chceme, aby se lidé naučili vařit a upravovat potraviny tak, aby k plýtvání nedocházelo

Informační kampaně, happening, vzdělávání ve firmách. To jsou oblasti, na které cílí společnost Zachraň jídlo. O čem organizace je a jak se daří veřejnost vzdělávat v tom, aby neplýtvala jídlem? Podcast Dobro skladem si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Kvůli vzhledu potravin se vyhodí až 20% zemědělské produkce a potraviny průměrně tvoří až 30% odpadu z domácností. Spolek Zachraň jídlo usiluje o to, aby se méně plýtvalo jídlem, a aby se nevzhledné jídlo využilo pro lidskou spotřebu. „Nejvíce se plýtvá v domácností, uvádí se až 53% z celkového odpadu,” říká Denisa Rybářová z organizace. Podle výzkumu Mendelovy univerzity ročně vyhodí jedna osoba až 33 kilo. „Je to většinou pečivo, ovoce, zelenina a mléčné produkty. Objevuje se tam ale i potraviny, které by vás nenapadlo vyhodit. Spoustu lidí si stále plete pojmy minimální trvanlivost a spotřebujete do. Spotřebujte do je jasná lhůta, do kdy to máte spotřebovat. Nejčastěji se to objevuje u mléčných výrobků, masa a věcí, které se rychle kazí a jsou určené k rychlé spotřebě. Minimální trvanlivost můžete najít třeba u těstovin, rýže a dalších suchých surovin a je to garance jakosti potraviny. Poté, když tam máte to datum, doporučujeme zapojit čich, chuť a víme, zda to je jedlé nebo to patří do koše,” vysvětluje Rybářová.

Jeden ze způsobů, co se dá s nespotřebovanými potravinami dělat, je je darovat. „Jídlo můžete darovat do potravinové banky či azylovým domům,” radí Rybářová. V azylovém domě Naděje plýtvání jídlem nehrozí. „Jsou to většinou lidé bez domova, kteří nemají finance nakoupit si hromadu jídla. I u nás se ale stává, že vidím, že se vyhodilo jídlo, které se ještě mohlo sníst,” říká Marcela Blažková z azylového domu a noclehárny Naděje na Praze 3 a kvituje, že se u nich často zastaví lidé, kteří chtějí jídlo darovat. Lidé podle ní nejčastěji darují jídla z rautů, z restaurací, zákusky a sendviče z kaváren.

Dvacet porcí je pro někoho nic, pro někoho velké číslo

Organizace Zachraň jídlo usiluje o systémové změny. V roce 2021 vyzkoušeli v praxi převoz teplého jídla přímo do azylových domů. „Bylo to velmi náročné, hlavně kvůli legislativním požadavkům, které na to jsou. Už jenom to se prohrabat legislativními předpisy to bylo náročné. V březnu jsme vydali příručku, jak darovat hotové jídlo, jak se k tomu chovat, jak ho převážet. Teď to testujeme v projektu Zachraň oběd,” popisuje Rybářová. Do této testovací fáze je zapojena i azylovým dům. „Dostáváme jídlo třeba z potravinové banky nebo z různých řetězců, o to nouzi nemáme. Nouzi máme o teplé jídlo. Většina mužů bez domova je u nás schopná si něco uvařit, ale vzhledem k jejich schopnostem a rozpočtu to není výživově hodnotné jídlo. Bývají to těstoviny nebo rýže a konzerva. Jsou tam ale lidé, kteří neumí vůbec vařit, protože k tomu buď nebyli vedeni nebo k tomu nemají fyzické či mentální předpoklady. Je to velká pomoc, protože oni by byli jen na pečivu a sýru, což je problém,” říká Blažková. Denně k nim dorazí 15-20 jídel, kromě víkendů.

Zachraň jídlo cílí hlavně na kantýny, kde dochází k velkému plýtvání. „Nemají předem dáno, kolik přijde lidí, vaří určité množství a nedá se to odhadnout, kolik toho zbyde. Vždycky to ale něco je, i když třeba jen 20 porcí. Pro někoho je to ale velké číslo,” říká Rybářová. Projekt je zatím jen v Praze, do budoucna by se ale měl rozšířit po celé republice. Reakce podniků na projekt jsou vesměs velmi kladné. „Udržitelnost je velké trend a hodně restaurací o tom tak přemýšlí. Ale je to na delší čas. Kuchař, který je tam celý den, to vnímá jako něco navíc. Když to není vnímáno kladně z vedení, tak kuchař, který této myšlence není otevřen, nám říká, že nic nezbylo. Pak se dozvíme, že třeba deset porcí zbylo. On ale, když uvaří 900 jídel denně, tak deset porcí už nic není a může to letět do koše,” popisuje Rybářová.

Klienti z azylového domu jsou nadšení. „Pánové preferují maso, takže když je něco vegetariánského, tak nadšení není tak velké. Ale sní se úplně všechno,” usmívá se Blažková. Velká otázka ale nastává, co se bufetového jídla týče. „Je tam větší možnost kontaminace; víří se tam prach, lidé okolo toho chodí a není to úplně doporučené. Ale není to zakázané,” říká Rybářová. Financování většiny projektů Zachraň jídlo jde většinou z grantům, peníze jsou i od dárců. Doba ale není jednoduchá, nicméně podle Rybářové to není o tom, aby se darovaly tuny jídla. „Chceme, aby se lidé naučili vařit a upravovat potraviny tak, aby k plýtvání vůbec nedocházelo a nekončilo v koši, když může někomu pomoct,” říká Denisa Rybářová ze Zachraň jídlo. Podcast Dobro skladem si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Jídlo a pití - další články