Ať známí nebo neznámí, jediný ukazatel je výkon, říká František Janeček

Ať známí nebo neznámí, jediný ukazatel je výkon, říká František Janeček
12. října 2014·Luboš Procházka

Karla Gotta budu mít rád na věky věků. V našem vztahu nehledejme žádné bitvy ani podtexty. Nejsou tam. I to řekl u Pokondrů na Frekvenci 1 producent František Janeček.

Podle jakého kritéria jste vybíral hlavní role?

Držel jsem se jedné zásady. Ať známí nebo neznámí, jediný ukazatel je výkon. A domnívám se, že obsazení je povedené. Koneckonců, i Angličané to potvrdili. Měl jsem radost z toho, že jsem objevil zpěváky a zpěvačky, namátkou třeba Míšu Gemrotovou nebo Moniku Sommerovou, které to zpívají úžasně. Sklízejí každé představení standing ovation. Také třeba Radima Schwaba, který dělá Fantoma senzačně. Nebo u Raoula bych rád jmenoval Bohuše Matuše, se kterým jsem neměl vždycky nejpozitivnější zkušenosti, protože to je kluk, který občas “vyváděl“, a se mnou vyvádět nejde. Tak jsem mu řekl: „Máš tady jedinečnou příležitost,“ a musím říct, že tolik disciplíny, která se v něm projevila – no úžasné. Tak on se trápil tím, že je plešatý, tak jsme mu koupili pěknou paruku a vypadá výborně (smích).

Jak probíhal odchod z postu manažera a nejbližšího spolupracovníka Karla Gotta?

Poměrně snadno a lehce. Tak, že jsme si řekli, že se máme rádi a že on půjde vpravo a já půjdu vlevo. Nehledejte tam žadné bitvy ani podtexty, protože tam prostě nejsou. Já ho mám rád dodnes a budu ho mít rád na věky věků.

Už je vše mezi vámi a Michalem Davidem tzv. zalité sluncem?

Já si myslím, že víc než zalité sluncem. Když se otočíte, tak tam mi přinesl skutečně velkorysý dar. Sochu od pana Olbrama Zoubka. A myslím si, že on je vyjímečně hodný a slušný kluk a že naše rozepře byla dílem cizích lidí. Takzvaných mudrohlavů a našeptávačů a on tomu trochu podlehl. To je můj názor. Ale já jsem ho nikdy nepřestal mít rád. Koneckonců on je jako moje dítě.

Celý rozhovor už v pondělním ránu v éteru Frekvence1 u Těžkýho Pokondra v 9:00.