Balage přiznal u Pokondrů: Ve vazbě jsem seděl s vykradačem aut!

Čtvrtečním hostem u Pokondrů byl zpěvák Ota Balage. Mimo jiné otevřeně promluvil o svém tříměsíčním pobytu ve vazbě! Záznam rozhovoru najdete uvnitř článku.

Jaký je pro tebe letošní rok?

Ota: Letos mám takový akviziční rok. Hledám sponzory a investory do symfoňáku, který jsem založil před dvěma lety. Dělám takový pop-rock-klasika fúzi a chci s tím vyjet do Číny. Tam už mám domluvené, že bychom tam hráli desetkrát. Akorát letenky stojí 1.600.000. Je nás sedmdesát, to je velký orchestr, a sehnat na to peníze je těžké. Taky jsem ještě založil svou novou kapelu, jmenuje se Balage Band. To je další novinka. Mám tam 21letou zpěvačku, kterou jsem našel na konzervatoři, kde učím. Začali jsme hrát a ten, kdo to uslyší, tak řekne, že ta holka vážně zpívá úžasně.

A teď k Movemberu. Jak je ti příjemné, že nosíš kníra?

Ota: Staré neoholené ksichty jsou divné. Ve třiceti bych vousy nenosil, ale od čtyřiceti nosím vousy pořád. Myslím si, že to je hodně sexy.

Oto, kdy jsi začal s muzikou?

Ota: Ve druhé třídě. Táta byl hudebník a ani jsem si nemyslel, že bych někdy byl něco jiného. Ve druhé třídě jsem začal chodit na piano a v sedmé třídě jsem založil kapelu s Jirkou Křivkou, která se jmenovala Zikurat. A v sedmnácti, to už jsme byli docela známí. Zikurat s Vilémem Čokem a ještě jsme dělali takovou punkovou kapelu. Akorát když jsem neudělal zkoušky na konzervatoř na piano, tak mi táta říkal, že budu dělat tiskaře; že jsem takový debil, že půjdu na tiskaře. Potom jsem to ale udělal a mám maturitu na klarinet. Celý život jsem dělal jen hudbu, dělal jsem tedy i moderátora a herce v muzikálu, ale bohužel se živím jen tím uměním, takže žádné miliony. Ale je to fajn, jsme zarostlí, nosíme laciný trička… (smích)

3 nepříjemné otázky

Jaké je tvé nejhorší období za tu dobu, co se živíš muzikou?

Ota: Nevím teď, které bylo nejhorší. S tou muzikou je to pořád nahoru dolu. Ale měl jsem asi čtyři taková období. Nevím teď, které bylo nejhorší. Když jsem odcházel z Posádkové hudby do Tanga, tak to bylo strašné období. Musel jsem hrát v Posádkové hudbě a nesměl jsem hrát s Tangem. A vojenská prokuratura proto, aby mě vyhodila z armády, tak mě dala na tři měsíce do vazby. Tam jsem byl kvůli tomu aby mi dali podmínku za to, že jsem opustil vojenský prostor a šel jsem hrát s Tangem. To jsem si sám vymyslel a byl to jediný způsob, aby mě pustili. Měl jsem totiž osmiletý závazek. Bylo tam ale teplo, tak jsem tam seděl u kamen s frajerem, který vykrádal auta a s nějakým vyšetřovatelem, který zpronevěřil peníze. Takže výborná parta. Ale snědl jsem tam hodně vajíček.

Zažil si někdy v téhle branži opravdový podraz?

Ota: Nevím, jestli je to vždy úmysl. Myslím si, že v naší branži jsou to spíš nezodpovědní producenti, kteří si myslí, že to nakonec zaplatí a pak zjistí, že to nezaplatí a nechají tě to odehrát, a to se mi stalo. Odehráli jsme pět koncertů, které ten producent dodnes nezaplatil. Dluží nám asi tři miliony a to z něj už asi nikdy nedostaneme. Ale ten úmysl, jestli si ty peníze vzal nebo udělal takovou chybu, že na to neměl a pak ty lístky třeba rozdal, tak to nevím. Tohle tedy byl jeden z největších podrazů.

Je nějaká tvá písnička, která ti z jakéhokoli důvodu leze na nervy?

Ota: Já mám takový problém, že všechny mé písničky jsou skvělé. Ale možná z mé sólové desky jedna – jmenuje se Jesus. (smích)