Vyhledávání
Fanouškům jsem řekl, že Evropskou ligu dohraju, řekl Straka
K Pokondrům přijde ve středu fotbalový trenér František Straka. O čem bude řeč? Nabízíme vám malou ochutnávku!
Tobě se narozdíl od českých klubů, podařilo se Slovanem dostat až do play off Ligy mistrů. Proč ani to už nedokázalo nahodit mužstvo ani management a tu náladu, že se smůla může zlomit? Protože ať je to jak chce, je úspěch hrát play off o Ligu mistrů.
Já si myslím, že bylo víc skeptiků než optimistů v tom, že uhrajeme Evropskou ligu, než že budeme hrát o Ligu mistrů. My jsme hráli o Ligu mistrů, to si musí každý uvědomit. Já jsem byl ten první, který ale nabádal k jedné věci, a to je pokora. Stojíme nohama pevně na zemi, i já jsem cítil, že ten tým nemá sílu k tomu aby mohl hrát Ligu mistrů. A ty virtuální miliony lítají.
Cítil si podporu fanoušků?
Já musím za všechny fanouškům slovanistům poděkovat. Ten začátek byl hodně skeptický a byly tam boje mezi Galisem a Strakou, přitom já jsem Dušanovi Galisovi nic neudělal. On se v médiích vyjádřil, že si nedovede představit spolupráci s Frantou Strakou. Na druhou stranu si říkám, že když tohle člověk řekne, je to totální slaboch, protože toho druhého vůbec nezná. Já jsem s ním nikdy ani nepracoval, takže nemůžu hodnotit, jestli s ním můžu pracovat nebo ne. Pro mě to bylo slabošství, ale co se týče fanoušků, tak ta počáteční skepse se změnila. Já jsem za fanoušky byl a řekl jsem jim, že já tu Evropskou ligu uhraju. A oni to vzali jako bernou minci. Chtěl bych jim všem poděkovat za to, že se ke mně chovali slušně a že mě podporovali. Byli výborní.
Kdy jsi už věděl, že se blíží konec na lavičce Slovanu?
Já jsem začal pochybovat před zápasem proti Neapoli. Tam jsem cítil, že je to špatné. Když se daří, všichni s tebou mluví a plácají tě po ramenou. Pak jsem najednou přišel na stadion a jako kdybych vůbec neexistoval. Bylo jen pár lidí, kteří se mnou mluvili. Já jsem cítil, že se něco děje. Tak jsem si říkal o co jde a jestli mají koule, ať mi to řeknou. Neplakal bych nad tím, že musím odejít, to jsem zažil už xkrát. Ale já se alespoň podívám do toho zrcadla a řeknu: „Ok, Franc, ono se to nepovedlo, ale tys tady alespoň udělal kus práce a ty mladý kluky jsi pozvednul.“
Když bys měl sečíst pozitivní a negativní věci ve Slovanu, a zeptali bychom se tě, kolik procent za neúspěch toho, žes byl odvolán bereš na sebe?
Ježišmarjá, já nemůžu hodnotit sám sebe. Po každém honu by člověk asi udělal něco jinak, ale teď hodnotit… Dlouho jsem tápal nad tím, co se vůbec stalo. Když Ti odejde jeden dva hráči, tak tomu rozumíš, ale že najednou odejde celý manšaft, že se ti to najednou zlomí jak domeček z karet, tak začneš i pochybovat. Ale já jsem jel v tom rytmu dál. Nic jsem neměnil. Akorát jsem věděl, že nás to herní zatížení doběhne, ale bohužel to už je otázka pro někoho jiného, kdo je za to zodpovědný. Já jsem zodpovědný za to, že jsem neměl výsledky. 1:18 je šílené skóre, ale podívejme si i na ty zápasy, v jakém psychickém tlaku ten tým byl. A najednou se stane tohle. Takže buď Tě ten tým podrží nebo nepodrží. Procentuálně, abych to řekl, to ale po mě nechtějte, to by ani nebylo seriózní.