Její dobroty baštíme dodnes. Před 170 lety zemřela legendární kuchařka.

Stala se průkopnicí moderního, rychlého a praktického vaření. A její experimenty vyústily v neotřelé recepty, které s radostí baštíme dodnes. Magdalena Dobromila Rettigová zemřela přesně před 170 lety.

Osobnost výrazná duchem i rozměry vnesla do české kuchyně svěží vítr a těšila se velkému obdivu. Jediným, kdo jejím kuchařským novátorstvím trpěl, byl údajně její manžel, kterému vadilo, že pořád jen zkouší nová jídla. V době, kdy všichni vařili selská jídla, uzené, zelí, brambory, tvaroh, přišla Rettigová s žemličkovými řízky s jaterní dušeninkou, smaženýma telecíma ušima s brzlíkem anebo s hovězím jazykem se sardelovou omáčkou.

Její Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské z roku 1826 způsobila radikální obrat v kulinářství. Přitom ale jednoznačně ctila tradiční hodnoty. „Čistota, pořádek a dobré vyhovění každé i maličké věci v kuchyni jest základ celého umění kuchařského,“ zní její dodnes platné pravidlo. Pro ženy a dívky organizovala výlety a kurzy vaření. 

Inteligentní dívka neměla šťastné dětství. Záhy jí zemřel otec a postupně i sourozenci. Po smrti poslední sestry se s matkou odstěhovala do Plzně a poté do Prahy, kde se vdala za právníka a spisovatele Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Kromě tvorby také porodila 11 dětí, z nichž tři se dožily dospělosti. Posledních 11 let pobývala v Litomyšli, kde zemřela a je zde i pohřbena.