Vyhledávání
No, já si kapku tý metly dám! Hvězda “Rodinky” Marie Rosůlková by oslavila 115 let VIDEO
ČT
V sobotu to bylo přesně 115 let, co se narodila legendární herečka Marie Rosůlková! Připomeňte si její její slavné hlášky ze seriálu Taková normální rodinka, ve kterém hrála babičku.
Až do vysokého věku byla Marie Rosůlková noblesní, okouzlující a duchaplná dáma. Jako herečka se uplatnila nejvíce v konverzačních hrách, ve kterých ji oceňovala i divadelní kritika. Většina diváků si ji ale asi nejvíce pamatuje jako mírně potrhlou babičku, která v televizním seriálu Taková normální rodinka s přehledem řeší kriminální zápletky i potíže svých bližních a pro niž není nic “vůbec žádnej problém.”
Marie Rosůlková se narodila v roce 1901 v Plzni. Tam také vystudovala obchodní akademii a začínala na divadelních prknech. Krátce pracovala jako bankovní úřednice, než se svým manželem odešla do Prahy. Z divadla Vlasty Buriana posléze zamířila na Vinohrady, kde byla v angažmá patnáct let. Herecky nejlepší léta prožila v Městských divadlech pražských. Vynikala v rolích roztomilých a vtipných žen a později vitálních starých dam a babiček.
Její asi životní rolí byla v jejích pětasedmdesáti letech Maud po boku mladičkého Viktora Preisse v Higginsově hře Harold a Maud. Naposledy stanula na jevišti jako devadesátiletá v Giraudouxově Bláznivé ze Chaillot. Ve filmu excelovala zejména v komediích let sedmdesátých. Rosůlková zemřela 15. května 1993.
Marie Rosůková s Janou Štěpánkovou v Takové normální rodince.
Hlášky z takové normální rodinky:
tetička (Jiřina Šejbalová): Alkohol a mužský, to je metla lidstva.
babička (Marie Rosůlková): No, já si kapku tý metly dám!
babička: Nebojíte se někdy?
tetička: Já? A čeho?
babička: No, sama v bytě taková star… ehm… ší dáma. Lidi jsou všelijaký!
tetička: Jo, vy myslíte lupiče. Jen ať přijde, já na něho čekám.
babička: To snad ne.
tetička: Já mohla mít partie, po mně šli mužský jako vosy.
babička: Samý žihadla.
Pavla (Jana Štěpánková): Babi, zadrž. Teď nám musíš pomoct. Zítra sem přijde ten Káčin ženich.
maminka: Babi.
babička: Ženich? Nikdo ho nezná, on nezná nikoho… To by mohl být vrah!
Pavla: Ale babi, teď nejde o vraždu, ale o Káčiný štěstí.
babička: O Káčinčino štěstí? On to je hochštapler?
Pavla: Ne, to je slušnej kluk. Ale Káča má strach, že uteče, až nás pozná, že si řekne, že jsme všichni blázni.
babička: To přece jsme.