FOTO: Ötziho před pěti tisíci lety zavraždili. Proč ho protivník sledoval do hor?

Muž, kterého dnes všichni znají pod přezdívkou Ötzi, si během svého života nepochybně nikdy nepředstavoval, že ho jednou budou znát lidé po celém světě. Přesně to se ale za více než 5 tisíc let po jeho smrti stalo. Muži se tak díky zachování jeho těla dostalo profesionální pitvy podle moderních standardů, která zabrala dlouhých devět hodin. Vědci zkoumali jeho zdravotní stav, složení potravy i přesný způsob, jakým byl zavražděn.

Příběh nalezení Ötziho ostatků se okamžitě stal světovou senzací. 19. září v roce 1991 spatřili jeho tělo ve sněhu dva turisté na výletě v Ötztalských Alpách. Ti si nejprve mysleli, že jde o člověka, který musel zemřít někdy nedávno. Brzy však vyšlo najevo, že zesnulý muž žil již v období mezi lety 3400 a 3100 před naším letopočtem.

Následovala celá řada vědeckých zkoumání. Ötzi se po nalezení stal nejstarší známou evropskou mumií, a proto měl vědcům opravdu hodně co nabídnout. Odborníci studovali jeho boty, oděv, nástroje, které měl u sebe, tetování na jeho těle i jeho zdravotní stav. Nejprve se však věřilo, že ve výšce 3100 m. n. m. umrzl během bouře.

Po mnoha letech od nalezení těla však vědci v Jihotyrolském archeologickém muzeu v italském Bolzanu přikročili k devítihodinové pitvě. A nové informace na sebe nenechaly dlouho čekat. Kromě toho, že muž mezi třicítkou a čtyřicítkou před svou smrtí trpěl množstvím zdravotních neduhů, které by ho za nějaký čas zřejmě usmrtily, zjistili vědci, že byl Ötzi bez pochyb zavražděn.

Pod jednou lopatkou byl nalezen hrot šípu, kterým ho protivník zasáhl z dálky. Poté, co se Ötzi skácel k zemi, se k němu však vydal blíž. Aby měl jistotu, že Ötziho zabil, způsobil mu ještě zranění mozku neslučitelné se životem tím, že mu do lebky zarazil sekyru.

Podle vědců je nejpravděpodobnější scénář pravěkého zločinu takový, že vrah Ötziho v Alpách sledoval. Jaký k tomu měl ovšem důvod, to zůstane možná navždy nejasné. Vrah nechal u mrtvého těla dokonce i broznovou sekyru, která ve své době představovala cenný předmět.

Jednou z klíčových otázek, které vědce zajímaly, přitom bylo i to, zda dodnes žijí nějací Ötziho potomci. Odpověď je však zřejmě záporná. Ötziho mitochondriální DNA totiž spadá do podskupiny K1 – neshoduje se však se žádnou moderní podskupinou (K1a, K1b, K1c, pozn. red.). Musela proto být popsána úplně nová, K1ö.

Někoho možná překvapí, že geneticky měl muž z ledu nejblíže k obyvatelům dnešní jižní Evropy, a to k lidem z Korsiky a Sardinie. Ostatky Ötziho si zájemci mohou prohlédnout v  jihotyrolském Bolzanu ve speciálním iglú z ledových bloků, které napodobují přirozené podmínky, jež tělo uchovávaly po tisíce let.

Galerie