Vyhledávání
Lidé se chtějí chodit do divadel hlavně bavit, ale nejde dělat jenom komedie, říká herečka Jana Janěková mladší
Jana Janěková mladší (Zdroj: Frekvence 1)
Hostem Press klubu byla herečka a pedagožka Jana Janěková mladší, která společně s manželem Igorem Chmelou a hereckým párem Davidem Prachařem a Lindou Rybovou založila Divadlo Verze. Proč odešla z Národního divadla? A jaká je současná situace na české divadelní scéně? To prozradila v rozhovoru.
V Národním divadle (ND) působila 18 let a přiznává, že bylo velmi těžké z něj odejít. „Divadlo Verze jsme založili, když jsem byla v ND zhruba patnáctý rok. Nefunguje to tak, že odejdete z jednoho divadla a druhý den založíte jiné. Ale byla velká úleva odejít z ND, myšleno v dobrém slova smyslu. Zažila jsem tam krásné i drsné věci. Třeba to, že se měnili šéfové a najednou přišel někdo jiný s novým konceptem s novými lidmi a vy se musíte s nějakými kamarády rozloučit. Nebyla jsem vyhozena, ale kdyby mi někdo řekl, ať jdu, tak bych šla, nemám s tím problém. Nikdo se ale takhle nevyhranil, takže pro mě bylo velmi náročné udělat ten krok sama,” komentuje svůj odchod z ND Jana Janěková mladší.
Během svého působení v ND pracovala s různými režiséry. „Ze strany recenzí bylo všechno špatně, nic nebylo správně, protože je to v ND,” říká Janěková s tím, že se jí i kolegové ptali na to, jak může být v ND. „Když jsem se jich ptala, co tam naposledy viděli, říkali, že nemají čas chodit do divadla. Je to trochu legrační.” Divadlo Verze je oproti tomu naprosto svobodné. „Člověk v ND nevěděl, s kým bude v dané inscenaci . Zjistila jsem, že nechci dělat se všemi lidmi, ale se svými přáteli, a že se chci oklopovat lidmi, se kterými je mi dobře. Chodila jsem za svými přáteli a přemlouvala je, aby se mnou něco založili a oni nechtěli. Jediný, kdo souhlasil, byl David, protože on je v tomhle smyslu pro každou špatnost. Teď máme osmou inscenaci, svobodně fungujeme a jsme šťastní,” popisuje vznik divadla Janěková mladší.
Nejsme dotované divadlo, můžeme použít jen to, co vyděláme
Největší rozdíl spatřuje v tom, že si sami mohou vybírat inscenace. „Od lidí neustále slyšíte, že se chtějí chodit do divadla bavit. Říkají to i o vážnějších komediích. Špatných věcí je sice dost, ale nejde tvořit jenom komedie. To ani není správné. Jsme limitováni v tom, že jsme zájezdové divadlo, takže musíme dělat žánr tzv. komedie s přesahem a mít vždycky nějakou hlubší myšlenku.”
Sama přiznává, že po dvou letech covidu a současné situace s neustálým zdražováním je situace špatná. „Na zájezdech to ještě jde, protože publikum je vděčnější a jsou rádi, že dorazí tzv. herci z Prahy. V Praze je to náročné, protože jsme dlouho hledali scénu. Nejprve jsme byli ve vršovickém divadle MANA, které se nám podařilo hezky rozjet. Pak jsem se přestěhovali do Divadla v Celetné, což byl můj dlouhodobý sen a řekla jsem si, že se uživím vlastním divadlem. A přišel covid a od té doby je to strašně náročné, protože je tady obrovská konkurence. Je to velký problém a my nemáme žádné zdroje na to, abychom si zaplatili velkou reklamu, protože nejsme dotované divadlo a můžeme použít jen to, co vyděláme,” vysvětluje herečka. Ji samotnou baví hrát komedie, protože v Národním si podle svých slov užila vážnější rolí dost.
