Za války vyráběli bedničky pro granáty. Dnes mají piana Petrof opět světový zvuk

Za války vyráběli bedničky pro granáty. Dnes mají piana Petrof opět světový zvuk
7. září 2015·Luboš Procházka

Značka Petrof přestála války, hospodářské krize, i změny režimu a v současnosti je největším výrobcem pian v Evropě. Zakladatel rodinné firmy Antonín Petrof zemřel před 150 lety, 7. září 1915.

Antonín Petrof se narodil do rodiny truhláře, ale v osmnácti odešel do Vídně ke strýci, který vlastnil malou továrnu na výrobu klavírů. To se mu zalíbilo natolik, že po hned návratu domů postavil a prodal čtyři klavíry. Otcovu dílnu přestavěl a v roce 1876 získala jeho výroba tovární charakter. Postupně převzal konkurenční závody v Hradci Králové, Litomyšli i bývalý podnik strýce a jeho firma se stala největší továrnou na klavíry a piana v Rakousku-Uhersku.

Prosperovala i v rukou synů po smrti zakladatele.  Zboží se vyváželo do Evropy, Jižní Ameriky, Afriky, Číny a Austrálie, otevřeli pobočku v Londýně. Ale pak přišla zase válka a místo klavírů se u Petrofů začaly vyrábět dřevěné bedničky pro dělostřelecké granáty. Po únoru 1948 byla na tamní výrobu uvalena národní správa, přesto o deset let později získal Petrof na výstavě EXPO v Bruselu zlatou medaili za koncertní křídlo Mondial.

Potomci Antonína Petrofa se do podniku vrátili až v roce 1991, ovšem v restitucích jim přiznali pouhá čtyři procenta továrny a museli zbylý podíl vykoupit. Nyní Petrof prodá ročně na 1500 pianin a klavírů do více než 70 zemí. Jeho roční tržby se pohybují kolem 220 milionů korun. Klavíry Petrof je možné najít v milánské La Scale, nebo v opeře v Sydney. S nástroji tohoto jména koncertovali jazzmani Duke Ellington či Herbie Hancock, šansoniéři Charles Aznavour nebo Gilbert Bécaud. A jeden Petrof vlastní i Paul McCartney z legendárních Beatles.