Vyhledávání
Zavřít
Hmyz mizí alarmujícím tempem. Vědci varují před krizí
Motýl (Foto: Profimedia)
Hmyz obývá Zemi přes 400 milionů let, přesto dnes čelí dramatickému úbytku. Vědci varují před ekologickou krizí, která ohrožuje přírodu i lidskou civilizaci.
Hmyz – dávný vládce planety, jeho rozmanitost a evoluční úspěch
Hmyz představuje bezesporu jednu z nejúspěšnějších skupin živočichů, které kdy obývaly planetu Zemi. Jeho evoluční historie sahá neuvěřitelných 400 milionů let do minulosti, do období devonského, kdy první hmyzí druhy začaly kolonizovat suchozemské prostředí. Od té doby se vyvinula obrovská škála různorodých druhů, které se dokázaly přizpůsobit téměř každému ekosystému na planetě. Podle odhadů vědců dnes existuje přes 5 milionů druhů hmyzu, z nichž zhruba milion je vědecky popsáno. Nicméně celkové číslo může být ještě vyšší, protože v tropických oblastech, zejména v deštných pralesích, žijí miliony druhů, které čekají na své objevení.
Hmyz se vyznačuje několika unikátními vlastnostmi, které přispívají k jeho úspěchu. Patří mezi ně segmentované tělo složené ze tří částí – hlavy, hrudi a zadečku – a charakteristické tři páry nohou, které jsou typickým znakem této skupiny. Křídla, která některé skupiny hmyzu získaly během evoluce, jim otevřela nové možnosti pohybu a rozšíření do různých prostředí. Důležitá je také schopnost rychlé reprodukce, metamorfóza a vysoká variabilita životních strategií – od dravých brouků, přes opylovače, až po parazitické druhy.
Jedním z klíčových milníků v evoluci hmyzu byl vznik křídel. Díky nim se hmyz stal schopným osídlit širší spektrum stanovišť, od lesů po horské oblasti, ba dokonce i arktické zóny. Vznik křídel byl revolucí, která umožnila některým druhům unikat predátorům, šířit se na velké vzdálenosti a přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí. Je fascinující, že některé skupiny hmyzu, jako jsou vážky, si zachovaly křídla velmi podobná těm původním, zatímco jiní – například motýli – je proměnili ve skutečná umělecká díla přírody.
Dalším důležitým aspektem evolučního úspěchu hmyzu je jejich role v ekosystémech. Hmyz je doslova pilířem mnoha přírodních procesů. Opylování květinových rostlin vděčíme právě hmyzu, především včelám, motýlům, čmelákům a dalším opylovačům. Bez těchto malých, nenápadných tvorů by většina našich plodin a divoce rostoucích rostlin nemohla existovat. Hmyz je rovněž klíčovým článkem v potravních řetězcích, slouží jako potrava pro ptáky, savce, plazy i ryby. Dále zajišťuje rozklad organické hmoty, čímž přispívá k recyklaci živin v půdě a udržení její úrodnosti.
První varovné signály – hmyz začíná mizet
Navzdory svému evolučnímu úspěchu čelí hmyz v posledních desetiletích nevídané krizi. Vědci a ochránci přírody po celém světě začínají alarmovat, že globální populace hmyzu klesá alarmujícím tempem. Podle zprávy z roku 2019 publikované v prestižním časopise Biological Conservation dochází ke globálnímu poklesu hmyzí populace rychlostí přibližně 2 % ročně. Pokud by tento trend pokračoval, mohli bychom během několika desítek let přijít o značnou část druhů, což by mohlo mít katastrofální dopady nejen na přírodu, ale i na lidskou civilizaci.
V některých oblastech Evropy, například v Německu, vědci zaznamenali pokles biomasy létajícího hmyzu až o 75 % za posledních 27 let. Podobně znepokojivé údaje přicházejí i z dalších koutů světa – v Latinské Americe, Asii či Africe. Tento pokles se týká nejen běžných druhů, ale i ikonických skupin, jako jsou motýli, včely nebo vážky. Mnohé z těchto druhů jsou nejen důležitými opylovači, ale mají i nenahraditelnou roli v kulturní a estetické hodnotě krajiny. Hmyz tak stojí na hraně své vlastní existence a přitom je pro udržení rovnováhy života na Zemi zcela zásadní.
Příčiny úbytku hmyzu: Kombinace lidských aktivit a změn klimatu
Úbytek hmyzu není způsoben jediným faktorem. Naopak, jde o komplexní soubor vlivů, z nichž většina souvisí s lidskou činností. Vědci i ochranáři se shodují, že hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství, používání pesticidů, ztráta přirozených biotopů, klimatické změny, světelné znečištění a také rozvoj městských aglomerací.
Jedním z největších viníků je moderní intenzivní zemědělství. Rozsáhlé monokultury nahrazující pestré mozaiky luk, pastvin a polí ochuzují krajinu o rozmanité biotopy, které byly po tisíciletí domovem mnoha hmyzích druhů. Chemizace zemědělství, zejména používání insekticidů, herbicidů a fungicidů, dále situaci zhoršuje. Známým případem je používání neonikotinoidů, které byly spojeny s masivním úbytkem včel a dalších opylovačů. I když byly tyto látky v Evropské unii zakázány, jejich následky se budou projevovat ještě dlouho.
Ztráta přirozených stanovišť je další klíčovou příčinou. Rozšiřování měst, dopravních staveb, těžba surovin a odvodňování mokřadů znamená nenávratnou ztrátu luk, lesů, mokřadů a dalších ekosystémů, které poskytují hmyzu potravu, úkryt a místa k rozmnožování. V městských oblastech navíc přibývá tzv. betonových pouští – prostředí zcela nevhodných pro většinu hmyzích druhů.
Nelze opomenout ani změny klimatu. Růst teplot, změny v rozložení srážek, častější extrémní výkyvy počasí a posuny ročních období výrazně narušují životní cykly hmyzu. Druhy, které jsou specializované na konkrétní podmínky, jsou nejvíce ohrožené – například druhy žijící na vysokohorských loukách nebo v chladnějších klimatických pásmech. Ty často nemají kam ustoupit a hrozí jim vyhynutí.
Poměrně novým, avšak významným faktorem je světelné znečištění. Umělé osvětlení narušuje přirozený rytmus života nočního hmyzu, zejména můr, brouků a světlušek. Tito tvorové jsou dezorientováni světelným smogem, což vede k narušení jejich migrace, rozmnožování i potravy.
Poslední, ale neméně důležitou příčinou, je znečištění prostředí mikročásticemi plastů, těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami. Hmyz tyto látky přijímá z potravy nebo je absorbuje přes povrch těla, což narušuje jejich fyziologické funkce a reprodukční schopnosti.
Dopady úbytku hmyzu na ekosystémy a lidstvo
Hmyz je základním stavebním kamenem většiny ekosystémů. Jejich úbytek proto spouští řetězovou reakci napříč celou přírodou. Jedním z nejviditelnějších důsledků je úbytek opylování. Bez hmyzu by většina kvetoucích rostlin – včetně plodin, které tvoří základ lidské výživy, jako jsou ovoce, zelenina, olejniny a luštěniny – nemohla reprodukovat. To by vedlo k poklesu zemědělské produkce, zvýšení cen potravin a ohrožení potravinové bezpečnosti.
Dalším důsledkem je narušení potravních řetězců. Hmyz je zdrojem potravy pro mnoho ptáků, plazů, obojživelníků, savců i ryb. Jejich úbytek má přímý vliv na snížení populací těchto živočichů, což bylo již zaznamenáno v některých regionech Evropy a Severní Ameriky, kde početnost hmyzožravých ptáků výrazně poklesla.
Úbytek hmyzu má rovněž dopady na kvalitu půdy a vodních ekosystémů. Hmyz se podílí na rozkladu organické hmoty, recyklaci živin, provzdušňování půdy a samočistících procesech vodních ploch. Bez něj by docházelo k hromadění organického odpadu, snižování úrodnosti půdy a zhoršování kvality vody.
Důležitým aspektem, který bývá často opomíjen, je psychologická a kulturní hodnota hmyzu. Mnoho lidí vnímá motýly, včely, vážky a další druhy jako symboly krásy, volnosti a přírodního bohatství. Jejich úbytek by znamenal ochuzení kulturního dědictví a estetického zážitku z přírody.
Situace v České republice: Alarmující signály z české přírody
Ani Česká republika není výjimkou. I zde vědci a ochranáři sledují dramatické poklesy hmyzích populací, které ohrožují nejen přírodní rovnováhu, ale i zemědělskou produkci. Výrazný úbytek byl zaznamenán například u denních motýlů, jejichž populace v Česku za posledních 30 let klesla o více než 75 %. Vymizely druhy, které byly dříve běžné v zemědělské krajině, jako například modrásci, perleťovci nebo babočky.
Velmi znepokojivý je také úbytek včel a dalších opylovačů. Přestože se české včelařství dlouhodobě drží na poměrně stabilní úrovni díky aktivitě chovatelů, divoké druhy čmeláků a samotářských včel mizí z krajiny alarmujícím tempem. Podle České společnosti entomologické (ČSE) je důvodem především úbytek květnatých luk, používání pesticidů a herbicidů v zemědělství a také zánik hnízdišť.
Ohrožené jsou rovněž druhy vázané na specifická stanoviště, například na mokřady, pískovny, stepní trávníky či staré ovocné sady. Kdysi běžní zástupci brouků, jako tesaříci, střevlíci nebo roháči, dnes přežívají jen na izolovaných lokalitách. Problémem je i fragmentace krajiny, která omezuje migrační schopnosti hmyzu a ztěžuje jejich přežití.
Situaci zhoršuje i skutečnost, že ochrana hmyzu je v České republice stále podceňována. V legislativě chybí dostatečné mechanismy na ochranu širokého spektra hmyzích druhů. Ochrana se většinou zaměřuje na několik „charismatických“ druhů, zatímco tisíce dalších, neméně důležitých, zůstávají bez jakékoli pozornosti.
Globální iniciativy na ochranu hmyzu
V reakci na alarmující zprávy o úbytku hmyzu vznikají v posledních letech globální i lokální iniciativy zaměřené na jeho ochranu. Jednou z nejvýznamnějších je iniciativa „Insect Decline Crisis“, kterou podpořila například organizace IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody). Tato iniciativa si klade za cíl monitorovat úbytek hmyzu, vytvářet strategie na ochranu ohrožených druhů a informovat veřejnost o tomto skrytém, ale zásadním problému.
V Evropě vznikla kampaň „Save the Insects“, která apeluje na politiky, aby do legislativních rámců začlenili ochranu hmyzu a podporovali biodiverzitu v zemědělství. Některé státy, jako například Německo, zavedly národní plány na ochranu hmyzu, které zahrnují opatření na podporu květnatých luk, omezení pesticidů a zvyšování ekologické stability krajiny.
Zásadní roli hrají i vědecké instituce, univerzity a ochranářské organizace, které se snaží šířit osvětu mezi veřejností, monitorovat hmyzí populace a spolupracovat s farmáři a vlastníky půdy na ochraně a obnově přirozených stanovišť.
Nezanedbatelná je i role měst a obcí, které mohou podporovat biodiverzitu například výsadbou květinových pásů, vytvářením hmyzích hotelů, omezením chemického ošetřování parků a trávníků či instalací šetrného veřejného osvětlení.
Co může udělat každý z nás?
Přestože se úbytek hmyzu může zdát jako problém globálního rozměru, každý jednotlivec může přispět k jeho řešení i ve svém okolí. Jednou z cest je podpora přírodě blízkého hospodaření na vlastní zahradě. To znamená omezení používání chemických přípravků, podporu druhové pestrosti rostlin, výsadbu původních druhů květin, keřů a stromů a ponechávání částí zahrady v divokém stavu.
Velmi účinné je také budování hmyzích hotelů, které slouží jako útočiště pro samotářské včely, brouky a další drobné živočichy. V městském prostředí lze podporovat hmyz například vytvářením zelených střech, květinových záhonů a omezováním světelného znečištění.
Kromě toho je důležité podporovat ekologické zemědělství, nakupovat biopotraviny a podporovat farmáře, kteří hospodaří šetrně a s ohledem na přírodu. Každý spotřebitel má svou volbou na trhu možnost ovlivnit poptávku po udržitelných produktech.
V neposlední řadě je klíčové šířit osvětu a vzdělávat své okolí. Informování dětí, sousedů, kolegů a veřejnosti o významu hmyzu pro naše životní prostředí je prvním krokem k tomu, aby si lidé začali tohoto často opomíjeného, ale zásadního segmentu přírody více vážit.
