Jak se nejlépe vyrovnat se smrtí psa: Dětem nelžete, radí odborníci

S našimi čtyřnohými mazlíčky si tvoříme velmi pevná pouta. Provází nás životem řadu let a během nich spolu zažijeme neopakovatelné zážitky. Ztráta chlupatého společníka proto dokáže člověka silně zasáhnout. Odborníci nabízejí několik tipů, jak se s tragickou událostí nejlépe vyrovnat.

Ze všeho nejdůležitější je podle psychologů dovolit si prožít svůj smutek. Ačkoli lidé kolem nás naši ztrátu chápat nemusí a mohou dokonce říkat věty jako “Vždyť je to jen zvíře,” vy sami víte nejlépe, proč a jak moc jste smutní. A není se skutečně za co stydět. Ke svému zvířeti si mnoho z nás vytvoří vztah podobný tomu, jaké máme s dalšími lidmi.

To nejhorší, co můžete v takové situaci udělat, je proto uvěřit podobným řečem a svůj žal potlačit a dusit v sobě. Silné emoce si totiž nakonec vždycky najdou cestu na povrch, a tak je lepší se jim nebránit. Při ztrátě zvířecího člena rodiny máme na smutek plné právo.

Nový mazlíček

Dobrým způsobem, jak se s prázdným místem v životě vyrovnat, je adoptovat nové zvíře. Odborníci však doporučují, abyste zvolili jinou rasu, než jaké byl váš zesnulý pes. Snáze se potom totiž vyhnete srovnávání obou chlupáčů a případného zklamání, že má nový člen rodiny jiné vlastnosti, než měl ten předešlý.

 

Dětem nelžete

Odborníci také doporučují, abychom se svými dětmi o ztrátě psa mluvili otevřeně. Historky typu, že pes utekl nebo se ztratil, totiž nic dobrého nepřinesou. Děti budou stejně smutné, že o mazlíčka přišly, a ještě si mohou dávat za vinu, že od nich odešel, protože se o něj špatně staraly.

Naopak úmrtí rodinného mazlíčka je podle psychologů dobrou příležitostí, jak s dětmi citlivě prodiskutovat existenci smrti ve světě. Můžete sáhnout po přibarvené verzi o tom, že pejsek přišel do nebíčka a je mu tam teď dobře. Podstatné je, aby děti věděly, že udělaly všechno, co bylo v jejich silách a že s nimi pes prožil šťastný život. Každý život ovšem zkrátka jednou končí.

To samé si ale nezapomeňte uvědomit ani vy sami. Majitelé psů i dalších zvířat mají často sklon se obviňovat z nedostatečné péče a mučit se myšlenkami “co by, kdyby”.

To však nemá žádný smysl. Bude vám z toho akorát hůř a skutečnost je s nejvyšší pravděpodobností taková, že jste se o zvíře starali nejlépe, jak jste mohli. Pes ve vaší rodině určitě zažil spoustu šťastných chvil.