Vyhledávání
Zavřít
Barevné velikonoční dny. Nejvýznamnějším dnem Velikonoc je Velký pátek. Proč?
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Na Velký pátek, který letos připadá na 29. března, by zem měla zůstat v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. Na Velikonoce je navíc kouzelná i voda, a proto se doporučuje omýt si obličej ve studánce. Jaké další tradice provází právě Velký pátek?
Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelia zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne a na památku jeho utrpení se přibližně v tento čas konají obřady. Velký pátek je ve znamení smutku, rozjímání a modliteb a je považován za nejvýznamnější den pašijového týdne.
Křesťané v tento den nejí maso a drží tzv. půst újmy. Najíst se tedy mohou jen jednou za den a ten jediný velký pokrm musí být bezmasý. Podle některých tradic hospodyně v poledne navařila nemastné a neslané kroupy, jídlem dne mohla být i bílá zelňačka s bramborami. Následující dny už ale lidé mohli hodovat a navíc Velkému pátku přisuzovali velkou moc. Otvírali se hory a skály, aby vydaly své poklady.
Mnoho různých praktik se provádělo k očistě těla i domu od nečistých sil a nemocí. Rituál se musel stihnout před východem slunce. Koupalo se třeba v proudící vodě, která měla hojivou moc až do okamžiku, kdy se jí dotklo slunce. Nemocní i zdraví proto chodili k potokům, řekám i lesním studánkám. Dívkám mělo zase mytí před východem slunce zajistit krásu a svěžest.
Hospodáři také sledovali počasí. Proto se říkalo: Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Celý velikonoční pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, která sepisovali Ježíšovi apoštolové.