Dámský klub řeší: Jste pro fyzické tresty nebo proti nim?

Českými médii v posledních dnech opět hýbe případ Michálkových, kterým norské úřady odebraly děti. Úřad pro ochranu dětí nemůže zveřejnit podrobnosti. Je ale možné, že za vše může jediná facka. Norské úřady jsou totiž zásadně proti fyzickému trestání dětí. Jak jste na tom vy? Dnes se tímto tématem budeme zabývat v Dámském klubu Frekvence 1.

Škoda rány, která padne vedle

Tohle pravidlo zastávaly hlavně minulé generace. Výchovné pohlavky byly na denním pořádku. V případě větších průšvihů děti čekal pořádný výprask. I dnes jsou mezi námi rodiče, kteří nemají se svými potomky trpělivost a jsou nakloněni tomuto rychlému řešení problémů.

Mírné fyzické tresty jsou u nás tolerovány. V Norsku byste se kvůli facce mohly dostat do střetu se zákonem stejně jako rodina Michálkových. Rodičům Úřad pro ochranu dětí odebral dva syny. Jejich matka se totiž přiznala k tomu, že jednoho z nich plácla. Norské úřady dbají na to, aby děti neohrožovaly fyzické tresty, stejně taky nesmějí být děti zatěžovány rodinnými trampotami. Jakmile se v rodině děje něco podezřelého, dostáváte se do hledáčku úřadů. Bohužel často i díky všímavosti sousedů. Rodina Michálkových teď trpí tím, že své dva syny mohou rodiče vídat pouze dvakrát ročně po dobu patnácti minut.

Otázkou zůstává, zda takový „trest“ není pro děti větší psychickou zátěží než fakt. že dítě dostalo pohlavek.

Jde to i bez facek

Lidé dnes vychovávají děti nejen podle toho, jak je vychovávali jejich rodiče, ale i podle svého vlastního přesvědčení. Chcete-li, aby z vašeho potomka vyrostl dobrý člověk, který má srdce na správném místě, lze toho dosáhnout i jinak než metodou cukru a biče. Ve světě i u nás je stále oblíbenější tzv. respektující výchova. Ta dítěti dává pevné hranice, ale také určitý prostor, ve kterém o některých věcech může rozhodovat samo. V tomto případě do výchovy nepatří žádné tresty, stejně jako chválení. Dítě má to či ono dělat proto, že ví, že je to správné, ne proto, že se bojí trestu nebo se naopak těší na odměnu.

Jaký názor na fyzické tresty zastávají moderátorky Dámského klubu?

Markéta: „Já jsem žádné facany ani plácnutí nikdy na dceři nepraktikovala.  Neříkám, že nekonečné vysvětlování nebylo vysilující, ale časem jsem zavedla signály, na které slyšela a věděla, že je zle. A to se občas stačilo jen zhluboka nadechnout :-).“

Aneta: „Neříkám, že za všechna provinění musí dítě dostat za uši. Ale rozhodně jsou jisté situace, kdy už dobré slovo nestačí. Někdy dítě zapomene, že rodič je rodič a jindy zase rodič zapomene, že dítě je dítě. Takže všeho s mírou a bez těžkých následků :-).“

Co si o fyzických trestech pro děti myslíte vy? Na vaše názory čekáme už dnes mezi 16. a 17. hodinou na Frekvenci 1.