DANĚ 2016: Kdo musí letos podat daňové přiznání. Jste to i vy?

9. března 2016·Životní styl·Redakce

V březnu se probouzí ze zimního spánku příroda. Ale bohužel také úředníci na finančních úřadech. Březen je měsíc růžového formuláře.

Na Frekvenci 1 vám několikrát poradíme, jak se (se ctí) vypořádat s přiznáním daně z příjmů za rok 2015. 

Dnes se zaměříme na to, komu se povinnost opravdu nevyhne a kdo daňové přiznání podat musí. 

Nezapomeňte na termín: Pokud si přiznání k dani zpracováváte sami, musíte ho odevzdat do 1. dubna 2016. V případě, že se obrátíte na daňového poradce, máte na odevzdání o tři měsíce víc, ale poradci musíte dát podepsat plnou moc a do 1. dubna ji doručit na finanční  úřad. 

Kdy podává daňové přiznání zaměstnanec

Kdo byl v roce 2015 klasicky zaměstnaný u jednoho zaměstnavatele a jiné příjmy neměl, daňové přiznání podávat nemusí – roční zúčtování daně za něj připravuje a odevzdává zaměstnavatel. Totéž platí pro člověka, který v roce 2015 postupně vystřídal několik zaměstnavatelů, ale nikdy nepracoval pro dva a více naráz. Daňové povinnosti za vás může vyřídit poslední z nich. Podmínkou v obou případech je, že jste u zaměstnavatele nejpozději do 15. února podepsali prohlášení k dani za předešlý rok.

Sám musí podat daňové přiznání zaměstnanec:

  • který měl v roce 2015 celkové příjmy (v hrubé mzdě) vyšší než 1 277 328 korun (tedy 48násobek průměrné mzdy). Z převisu nad uvedenou částku musí odvést sedmiprocentní daňový příplatek, takzvanou solidární daň (nepodléhají jí příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu, týká se výhradně příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti),
  • který během roku 2015 pracoval postupně pro několik zaměstnavatelů a u některého z nich nepodepsal prohlášení k dani (i když u něho měl zdanitelné příjmy),
  • který pracoval pro více zaměstnavatelů současně a některý z těchto příjmů nebyl zdaněný srážkovou daní,
  • který měl kromě platu a mzdy i další příjmy – například z pronájmu, podnikání nebo prodeje kapitálového majetku – které přesáhly šest tisíc korun za rok (limit platí pro hrubé příjmy, nikoli zisk),
  • který měl kromě českého zaměstnavatele také příjmy od zaměstnavatele v zahraničí,
  • který dluží na dani z příjmů nebo neoprávněně čerpal daňový bonus a jeho zaměstnavatel to nahlásil finančnímu úřadu,
  • který v roce 2015 porušil podmínky daňového zvýhodnění u životního pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel (vybral z pojistky peníze nebo smlouvu ukončil předčasně).

Zaměstnanec, který musí podat daňové přiznání – třeba proto, že si loni podnikáním nebo pronájmem přivydělal víc než šest tisíc – musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za loňský rok a přiložit ho k daňovému přiznání.

I když zaměstnanci běžně daňové přiznání nepodávají, měli by se zajímat, jestli si nemůžou daň z příjmů snížit. Jak si podrobněji rozebereme příště, z daně z příjmů si můžete leccos odečíst. Týká se to kupříkladu lidí, kteří mají hypotéku nebo životní pojištění. Nezapomeňte dodat účtárně zaměstnavatele potřebné podklady a připomenout se – aby nezapomněli uplatnit všechny daňové odpočty a slevy, na které máte nárok.

Stahujte: Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob a náležitosti

 

Příjmy už zdaněné srážkovou daní

Kdo měl v roce 2015 pouze příjmy, které se danily takzvanou srážkovou daní, přiznání letos podávat nemusí. Srážkovou daní se daní například úroky z běžného účtu, úroky ze stavebního spoření, dluhopisů, výnosy z vkladních knížek nebo podíly na zisku. A také příjmy z výher, pokud nejsou od daně osvobozené. Za určitých okolností se srážková daň uplatňuje také na příjmy z dohody o provedení práce a autorských honorářů (když příjmy od jednoho plátce nepřekročí deset tisíc měsíčně). Detailněji v článcích:

Dohoda o provedení práce: Kolik vám strhnou

Autorské honoráře: Jak se daní

Příjmy z dohody o provedení práce už zdaněné srážkovou daní ovšem můžete do daňového přiznání dobrovolně zahrnout. Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete sraženou daň zpátky. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku.

Příjmy z autorských honorářů zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání zahrnovat nemůžete. 

Spočítejte si, kolik zaplatíte na naší Daňové kalkulačce 2016

Kalkulačku daní odvodů pro OSVČ najdete zde

 

Příjmy, které nejsou předmětem daně

Zákon vymezuje určitou skupinu příjmů, které dani nepodléhají. Což v praxi znamená, že z nich nemusíte do státní kasy nic odvádět, ani je přiznávat. Pokud beztak podáváte přiznání, příjmy vyňaté z předmětu daně do něj zanášet nebudete. Patří sem například:

  • úvěry a zápůjčky
  • příjmy získané restitucí
  • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby
  • příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
  • příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem
  • příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva, které je Česká republika povinna uhradit
  • příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácími pracemi, a to za stravu a ubytování (au-pair)
  • příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti
  • příjmy z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů
  • pro zaměstnance nejsou předmětem daně příjmy z cestovních náhrad, poskytnuté pracovní oděvy, obuv apod.

Příjmy od daně osvobozené

Další skupinu příjmů zákon od daně osvobozuje, výsledek je obdobný: nemusíte je danit ani přiznávat. Jen nezapomeňte, že u některých typů příjmů je osvobození podmíněno splněním jistých podmínek a limitů nebo časovým testem.

Od daně z příjmů jsou osvobozeny například:

  • příjmy z prodeje rodinného bytu či domu, včetně souvisejícího pozemku, pokud ho prodávající vlastnil aspoň dva roky a aspoň dva roky bezprostředně před prodejem v nich měl bydliště, případně tam bydlel kratší dobu, ale peníze z prodeje využil na své bytové potřeby
  • příjmy z prodeje nemovitosti, bytů nebo nebytových prostor, ve kterých nebydlíte, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhla pět let (když nemovitost zdědíte v řadě přímé, započítává se i doba, kdy nemovitost vlastnil zemřelý příbuzný)
  • příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku (motorová vozidla, lodi a letadla jsou osvobozena, když mezi nabytím a prodejem uplynul alespoň rok)
  • přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy
  • přijatá plnění z pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem)
  • plnění z pojištění osob, kromě pojištění pro případ dožití
  • dávky úrazového pojištění
  • státní podpora ze stavebního spoření
  • ceny z veřejných, reklamních či sportovních soutěží v hodnotě nepřevyšující částku deset tisíc korun
  • příjmy sociálního charakteru – tedy dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění (důchody za rok 2015 se nedaní do roční výše 331 200 korun), zdravotního pojištění, státní sociální podpora, sociální zabezpečení, dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi
  • odměny vyplacené za odběr krve a jiných biologických materiálů
  • výživné
  • stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy
  • výpomoc od zaměstnavatele (například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance)
  • příspěvky nadací, nadačních fondů a občanských sdružení
  • příjmy nabyté dědictvím nebo odkazem
  • příjmy nabyté darem od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, případně od osoby, se kterou jste žili nejméně po dobu jednoho roku před obdržením daru v společné domácnosti
  • příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem cenného papíru při jeho prodeji dobu tří let. Pokud vaše příjmy (pozor, tedy ne zisky) z prodeje cenných papírů v roce 2015 nedosáhly hranice sta tisíc korun, tříletý časový test dodržet nemusíte.

Novinkou letos je, že musíte finančnímu úřadu do prvního dubna oznámit přijetí osvobozeného příjmu (z roku 2015), který přesáhl pět milionů korun (například z prodeje cenných papírů) – a to i v případě, že nemáte povinnost podat daňové přiznání. Pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce, lhůta pro podání oznámení se prodlužuje o tři měsíce.

Podnikatelé, důchodci, studenti, matky

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí letos podat každý podnikatel, který měl v roce 2015 příjem (nikoli zisk) z podnikání vyšší než patnáct tisíc korun. Povinně podává přiznání také podnikatel, který v roce 2015 skončil ve ztrátě (kterou by případně mohl odečítat v následujících letech).

Daňové přiznání musí v roce 2016 podat i člověk, který loni neměl příjmy ze závislé činnosti (tedy ze zaměstnání), ale je důchodce, student nebo třeba matka na rodičovské a v rámci přivýdělku (například podnikáním nebo pronájmem) si vydělal víc než 15 tisíc za rok (limit platí pro hrubé příjmy nikoli zisky, tedy příjmy snížené o výdaje).

Detaily o pravidlech přivýdělků a jejich danění najdete v článcích, na které odkazujeme v boxu vpravo.

Důchody z roku 2015 jsou od daně z příjmů osvobozeny do částky 331 200 korun (což odpovídá měsíční penzi 27 600 korun). Když má penzista k důchodu ještě jiný zdanitelný příjem (ze závislé činnosti, podnikání nebo pronájmu), který loni v součtu přesáhl 840 tisíc korun, musí přiznat a zdanit veškeré příjmy včetně důchodu.

 

Příjmy z pronájmu

Přiznat a zdanit musíte také příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo movitých věcí. Až na pár výjimek. Pokud se jedná jen o příležitostný pronájem movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok, daň ani přiznání řešit nemusíte. Totéž platí, když máte příjmy ze závislé činnosti (tedy typicky ze zaměstnání) a vaše příjmy z pronájmu (movitých nebo nemovitých věcí) nepřesáhnou šest tisíc za rok. Nebo pokud jste důchodce, student či matka na rodičovské a vaše roční příjmy z pronájmu nepřesáhnou patnáct tisíc.

 

Příjmy z kapitálového majetku

Danit a přiznávat musíte také příjmy z kapitálového majetku. Zjednodušeně řečeno, jde o příjmy, které plynou z toho, že držíte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Velká část z těchto příjmů ovšem bývá zdaněna srážkovou daní už u zdroje. Pak daně ani přiznání řešit nemusíte. Přiznat byste ale měli kupříkladu úroky získané z půjček.

 

Ostatní příjmy podléhající dani z příjmu

Danit musíte také například příjmy z výher v loteriích a sázkách, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských nebo příjmy z příležitostných pronájmů či činností.

Příležitostné příjmy do 30 tisíc

Pokud vaše příjmy z příležitostných činností nepřekročily hranici třicet tisíc za rok, nemusíte je danit ani přiznávat. Myšlen je opravdu roční příjem, nikoli zisk (tedy příjem snížený o výdaje). Jestli jste limit překročili, musíte veškerý příjem z příležitostných činností zahrnout do daňového přiznání – a zdanit.

Aby byla splněna podmínka „příležitostnosti“, musí jít o činnost, které se věnujete opravdu spíš výjimečně nebo nárazově, nikoli pravidelně a opakovaně.

Mezi příležitostné příjmy se řadí:

  • Příležitostné činnosti kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list
  • Příležitostný pronájem movitých věcí
  • Zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
  • Příjem včelaře; pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo.
  • Mezi příležitostné příjmy se neřadí příjmy z autorských honorářů. 

 (Autor: Petra Dlouhá)

Životní styl - další články

Doporučujeme