Vyhledávání
Dopady důchodových reforem na muže a ženy
Genderové souvislosti reforem důchodového systému v ČR by neměly být přehlíženy. Myslí si to i Radka Dudová, podle které se sice v souvislosti s důchodovými reformami hovořilo o rozdílném dopadu reforem na lidi s vyššími a nižšími příjmy, ale nehovořilo se o rozdílném dopadu na muže a ženy.
Chudoba žen
Nemluvit o genderových dopadech důchodových reforem je nezodpovědné, a to především proto, že ženy tvoří větší část skupiny starších lidí a mnohem častěji než starší muži žijí v chudobě. Zhruba polovina samostatně žijících důchodců (z nichž 80 % tvoří ženy) se nyní příjmově pohybuje jen těsně nad hranicí chudoby.
Důchodové reformy, ke kterým v České republice v posledních letech došlo, sice zachovávají stejné podmínky pro obě pohlaví, avšak velké množství změn má větší negativní dopad na ženy (jako na skupinu) než na muže.
Důchodové reformy z genderového hlediska
Důchody se v současné době staly závislejší na „úspěších“ na pracovním trhu (přitom ženy určitou část života vykonávají neplacenou práci v domácnosti, jsou na pracovním trhu častěji než muži diskriminovány, jejich platy jsou nižší atd.).
Nevýhodné pro ženy jsou i změny v kritériích pro získání nároku na důchod (rychlejší prodlužování věku odchodu do důchodu, prodloužení minimální nutné doby pojištění) a prodloužení rozhodného období pro výpočet důchodové dávky na celou pracovní dráhu.
Reformy jsou tedy nevýhodné nejen pro ženy, které část života o někoho pečují (a nejsou tedy v této době součástí pracovního trhu), ale i pro ženy s nízkými příjmy.
Ve svých důsledcích reformy znamenají, že neplacená práce spojená s péčí o děti, domácnost a blízké, kterou ženy vykonávají mnohem častěji než muži, je v logice důchodového systému stále méně oceněna.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.