Dva typy lidí: MOTORY a KOTVY! Čtěte, co jsou zač

Frekvence 1 přináší další zajímavý článek od Petry L. Krajčinovič! Dnes na téma lidé kotvy a lidé motory. Co jsou tyhle osoby zač? Co od nich očekávat? A jak s nimi vyjít. Dozvíte se uvnitř článku.

Myšlenka je matkou článků a blogů, které s láskou a úctou zásobuji čtenáře na desítkách webů a teď s úctou exkluzivně na Frekvenci 1. Mateřským mlékem mi jsou příběhy a myšlenky lidí, kterými se obklopuji a potkávám v životě. Nedávno mi kamarádka Jitka poslala Wylandovu citaci: „ Jsou dva typy lidí – kotvy a motory. Musíte ztratit kotvy a zůstat s motory, protože motory někam jdou a je s nimi větší legrace. Kotvy vás stáhnou dolů.“

Výborný podnět k zamyšlení, stavební kámen článku, který je výzvou k opracování. Pro nás všechny podnět k uvědomění si, kým jsme. Všichni víme, k čemu slouží kotva, je bezpečným symbolem stability v rozbouřeném moři, pomůže zastavit loď, připoutá ji a jistí místo v přístavu. Ale také táhne dolů a znemožňuje pohyb. Motor je žhavá součást jízdy, symbol dynamičnosti. Stejně jako kotva je motor masa železa, s tím rozdílem, že v sobě skrývá ohromnou sílu desítek koní, díky nimž dochází k pohybu. Stojíte nebo jedete? Jste kotva nebo motor?

Lidé kotvy

Kotva je symbol stability a bezpečí, v křesťanství symbolem naděje. V lidském životě není nic jisté a už vůbec ne stabilní, proto se lidé kotvy častěji trápí a dostávají do stresu, pokud jim cokoliv mění zaběhnuté a zažité. Lidé kotvy častěji podléhají smutku, pocitům viny, depresím a mají sklony k sebelitování. Velmi neradi opouštějí své zvyklosti, jsou pohodlní, a tím i trochu nudní. Málokdy překvapí sami sebe, natož okolí. Nejsou stavění na změny. Nechápou lidi motory, kam se stále vydávají, proč vydávají energii i tam, kde nevidí jistý efekt. Na jednu stranu je obdivují, na druhou stranu vrtí hlavou nad motorovou proaktivností. Jsou často v úzkých a problémy řeší stylem nevím. Kotvy nejsou náročné na život, a pokud ano, rády za sebe nechají jednat druhé. Tím, že neradi vystupují z komfortní zóny, je dostane do paniky nečekané. Život je proud a čím dřív to kotvy pochopí, tím rychleji přestanou setrvávat na jednom kotvišti a následně se hroutit, když je cokoliv překvapí a zaskočí.

Většina z nás, stižených rodinnými kletbami, českým školským systémem a kamarádstvím s podobně „stiženými“, toužíme kotvit. Ženy v manželství, muži v práci na čtyřicet let. Kam se poděly naše dětské sny?

Lidé motory

Jsou náročnější na život, obklopují se vizemi, plány a cíly. Hledají způsoby řešení nebo se bezcílně valí kupředu. Nestojí na místě, rozumí, že pokud se sami nezapojí do projektu „spokojený život“, nesplní se jejich očekávání. Život chápou jako výzvu, překážky vyhledávají a chyby si dovolí. Rozumné a poučené motory se snaží porozumět samy sobě, zdokonalují se, milují učení a zpětnou vazbu berou konstruktivně, nikoliv osobně.

Každý den udělají něco, co udělá následující den lepším. Život berou jako jízdu plnou překvapení. Počítají s kolonami, objížďkami, překážkami na cestě i občasnou poruchou. Jsou vybavené záložními systémy, které mají připravené v případě nečekaného. Nebojí se vystupovat denně z komfortní zóny, trénují sami sebe na maličkostech, jako je častý kontakt s lidmi a propojování zdánlivě neslučitelného. Lidé motory se nebojí hodit velký klíč do soukolí sociálních zvyklostí. Řídí se heslem: „Všechno jde, když se chce.“ V jejich slovníku chybí podmiňovací způsob a málokdy od nich uslyšíte nevím. Nepoučený člověk – motor se může i rychle zadřít.

Jak na věc:

1. Poznejte se! Čistěte se! Kým jste? Hrbíte se a krčíte na jednom kotvišti nebo ženete kupředu, někdy i bez smyslu? Není potřeba celý život trčet na místě nebo se bezcílně hnát. Ve většině případů začínáme v mládí v roli kote, toužíme po jistotách, chybí nám vhled a tím pádem sebedůvěra, máme nízkou sebereflexi. Opakuji, že velmi záleží na tom, jak s námi bylo zacházeno v rodině a jakými myšlenkovými schématy jsme vybavení do života. Další ránu našemu vnímání sebe sama nám mohlo zasadit školství a systém vzdělávání, který káže nechybovat a mechanicky drtit. Kombinace rodino – společensko-školských dogmat je bolestná, člověku trvá třeba dvacet let, než se posune skutečně tam, kde chce být.
2. Než se budete chtít vydat novým směrem, je důležité čistit, čistit a čistit. Možná se vám do ruky dostala knížka Joe Vittaleho a DR. Ihaleakala Hew Lena o metodě Ho`oponopono. Možná jste si po jejím přečtení ťukali na čelo, možná vás její obsah pohltil. Člověk mantrující si – miluji tě, prosím, odpusť mi, omlouvám se ti, děkuji ti – se naučí nebýt závislý na minulosti, opustí ho strach z budoucnosti a naučí se žít v přítomném okamžiku. Takový člověk rozpohybuje mysl tak, že se dostává krok za krokem k tomu, co v životě skutečně chce. Nekotví, nahodí motor. Odpustí a jde dál.

Petra L. Krajčinovič  – terapeut mentální aktivity, akreditovaný profesionální kouč MŠMT a ICF (mezinárodní federace koučů), mentorka, autorka úspěšných motivačních článků a grow up blogů.

www.cista-duse.cz

 Pomáhá lidem

1. nalézt jejich potenciál, zvýšit sebedůvěru a sebevědomí, uvědomění a zodpovědnost
2. nastartovat motivační mechanismy
3. klienti pod jejím vedením dosahují svého maxima, např. zakládání podnikání, vlastní značky, významných osobních i pracovních úspěchů, finanční prosperity a stability
4. prostřednictvím mocných terepaeutických a koučovacích technik nalézají klienti velmi rychle vnitřní zdroje a potenciál a dosahují spokojenosti, radosti, výtečné mentální a fyzické kondice.

Životní styl - další články