GALERIE: Vzpoura proti dietám! Žena založila »antidietový klub«

Mladou ženu přestalo bavit vážit každé sousto a cítit pocity viny, kdykoliv snědla něco, co není úplně dietní. Kvůli své honbě za nerealistickými ideály si dokonce přivodila několik trvalých následků. Založila proto klub, ve kterém sdružuje další lidi podobného smýšlení. Skrz »protidietovou vzpouru« se snaží dodávat všem lidem sebevědomí. Je přesvědčená, že změny ve společnosti jsou jen otázkou času.

Angličanka Becky Young (28) z Londýna většinu svého života své tělo nesnášela. Dokonce přiznává, že si v minulosti přála trpět poruchou příjmu potravy, díky které by byla “správně vyzáblá”. Naštěstí jí ale došlo, jak zvrácený je to postoj a rozhodla se svůj přístup změnit.

Na prahu třicítky svůj přístup k životu radikálně proměnila. Rozhodla se přijmout se taková, jaká je a nemučit se výčitkami z každého snědeného jídla. Založila »Anti Diet Riot Club« (antidietový protestní klub, pozn. red.), ve kterém sdružuje další ženy. Takové, které už mají stejně, jako ona, plné zuby všudypřítomných reklam na přípravky na hubnutí a médií plných vyhublých dívek.

Becky Young razí hesla jako “Cvičení je oslava toho, co tvé tělo dokáže, ne trest za to, co jsi snědla”, nebo “Zdraví není jen o stravě, ale také o tom, jak uvažujeme a co říkáme”. Sama přiznává, že přestože moc dobře ví, jak nereálné jsou všudypřítomné obrázky modelek, sama se jim naprosto iracionálně dlouho toužila vyrovnat.

“Ohledně svého těla jsem zažívala spoustu úzkostí. První dietu jsem držela ve 14 letech, a byla jsem hrozně vyčerpaná tím cyklem, kterým jsem neustále procházela. Cítila jsem se hrozně ohledně svého těla a provinile kolem jídla,” svěřila se o svém dospívání deníku The Sun.

Trvalé následky

“Cítila jsem spoustu studu, hanby, viny a sebeobviňování. Bylo to v rozporu s mou přirozenou povahou, cítit tuhle sebenenávist k mému tělu a k jídlu, které miluju,” vzpomíná Young.

“Nutila jsem se zvracet a pak jsem měla záchvaty hladu, ale neřekla bych, že jsem měla poruchu příjmu potravy. Někdy jsem si přála, abych ji měla, chtěla jsem být hubená tak strašně moc, že jsem si přála mentální poruchu, ale naštěstí to tak daleko nikdy nezašlo,” přiznává otevřeně.

“Prošla jsem si obdobími extrémního cvičení, které ničilo mé tělo, a pak jsem nebyla schopná ani chodit,” popisuje. “Mám mírné pohybové potíže a žiju se spoustou bolesti. Podstoupila jsem tři vážné operace. Kulhám a mám jizvu,” promluvila žena o trvalých následcích, které jí honba za nerealistickými ideály přinesla.