Helena Horská: Chovejme se podle finančních rezerv a vytvářejme si je. Nenechejme se nakazit negativní náladou

11. listopadu 2022·Životní styl·Barbora Turková

Helena Horská (Zdroj: Profimedia)

O finanční a energetické krizi se mluví dnes a denně. Zažíváme opravdovou krizi? A jaký dopad bude mít na nezaměstnanost? Hostem podcastu Mezi čtyřma očima byla ekonomka a poradkyně premiéra Petra Fialy Helena Horská. Podcast si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Za to, že jsou veřejné finance v krizi, může podle ekonomky Heleny Horské každý z nás. „Počítáme s tím, že když nám bude zle, je tu stát, který nám pomůže. Neuvědomujeme si, kolik máme státních služeb, které jsou placené ze státního rozpočtu. Třeba hromadná doprava, za kterou připlácíme, ale část je hrazená. Máme tu školství, zdravotní služby, je tu čisto na ulicích, máme nedokončenou, ale kvalitní dálniční a železniční síť. To všechno se částečně platí z veřejných peněz. Když přijde krize, tak každý právem očekává, že mu pomůže stát. Ale je otázka, jak moc mu pomůže. To očekávání pomoci je důvod, proč máme tak špatné veřejné finance a nemáme dostatečně odvážné politiky napříč dekádami, kteří by řekli, že veřejné finance nejsou neomezené. Nemůžeme očekávat, že všechno bude placeno z veřejných peněz,” popisuje Horská.

Pokud chceme “štíhlý” stát, měl by opravdu pomáhat jen v situacích, ze kterých se sami neumíme dostat. „Nemůžeme mít nízké zdanění a zároveň mít stát, který nám zajistí veškeré služby. Buď budeme mít štíhlý stát, který nám bude pomáhat jen v extrémních situacích. Nebo tu bude velký stát, který tu za námi bude za jakékoliv situace, ale budeme platit vysoké daně. I kdyby tu nebyla válka nebo ekonomické šoky, tak tu je stále schodek veřejných rozpočtů, který je z minulosti. Je to jednoduché. Když se nám ekonomicky dařilo, tak jsme nešetřili. Spoléháme na to, že to budou platit naše děti. My se nechceme uskromnit nebo že to samo odezní. Ale vidíme, že část šoků je trvalá. Musíme se přizpůsobit a bude nás to stát energii a peníze. Musíme změnit strukturu státního rozpočtu a říct si, jak velký chceme stát,” upozorňuje Horská. Hlavní úlohou státu je snižovat riziko a nejistotu. Například tedy zajistit dodávky plynu, podívat se, kde můžeme omezit rizikovou přirážku cen energií a jak zamezit, aby nadměrně rostly marže u potravin či pohonných hmot.

Co se týče útrat, krize tu není. Je to v našich hlavách

Podle Horské se nedá říct, zda firmy budou nebo nebudou přidávat. „Jedné firmě se teď daří, protože je třeba méně energicky náročná, má dostatečně velkou marži a má méně zaměstnanců. Tyto firmy říkají, že nejistotu cítí, ale nemají problém. Druhý extrém je, že jsou firmy, které mají problém vůbec přežít. Mezi těmito dvěma extrémy jsou firmy, které jsou mezi. Záleží firma od firmy a to i v rámci sektorů se liší situace. Štěstí přeje připraveným a jsou tady společnosti, které byly v minulosti odvážné a měly strategické řízení a teď se jim daří překonávat tu bouři  a všechny krize, které nás nyní potkávají. Bohužel jsou tady i firmy, které předpokládaly, že se to bude měnit postupně a najednou se to mění ze dne na den,” komentuje Horská.

Nelze předpokládat, že zaměstnanost poklesne a stabilita je podle Horské velmi pozitivní předpoklad. „V regionech, které jsou závislé na energeticky náročném průmyslu, mohou začít propouštět. Ale třeba v Praze budou počty propuštěných nízké, což ani nezaznamenáme. Mám pocit, že co se týče útrat, tak tu krize není, ale je to krize v našich hlavách. Je to mor, který se rozšířil a my už přemýšlíme, jako bychom v té krizi byli. Buďme opatrní z hlediska našich výdajů, nedělejme ukvapená rozhodnutí, ale chovejme se podle finančních rezerv a vytvářejme si je. Ale nenechejme se nakazit negativní náladou,” klade na srdce Horská. Celý podcast Mezi čtyřma očima si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Životní styl - další články

Doporučujeme