Vyhledávání
Modřina se vám uzdraví za 14 dní, ale to, co mi zůstalo na duši, jsou roky. Může doufat, že je to pryč, říká oběť domácího násilí
Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)
Téměř každý třetí člověk v Česku se potkal s domácím násilím. Často se ale také setkáváme s názorem, že oběti domácího násilí na něm sami nesou trochu vinu, více si to myslí muži. Vyplívá to z průzkumu, který si nechala zhotovit organizace Pod svícnem, která se snaží zvyšovat povědomí o domácím násilí. Hosty podcastu Dobro skladem byly Michaela Studená, spoluzakladatelka projektu a infuencerka Barbara Dimitriu, která si domácím násilím prošla v útlém věku.
V jednom z rozhovorů řekla Michaela Studená, že pojem domácí násilí se redukuje na partnerské vztahy, ale jde o mnohem širší problematiku, která má více forem. „Formy a podoby jsou velmi komplexní. Domácí násilí není jen to, že najdete zmlácenou paní doma pod dřezem, má několik podob; psychické násilí, sexualizované, finanční či ekonomické. Není to jen problém partnerů, ale týká se rodin i dětí. Vzniká transgenerační přenos, to jak dítě vidí, jak se rodiče chovají mezi sebou nebo k němu samotnému, tak pak se bude chovat v budoucnu ke svému partnerovi nebo ke svým dětem,” říká Studená a dodává, že to je jedna z věcí, na kterou se snaží upozorňovat. Trestní zákoník přímo nedefinuje, co je domácí násilí a nezná ani jeho skutkovou podstatu, nejčastěji je zahrnuje do týrání druhé osoby. Chystá se ale novela zákona o domácím násilím. „Až vznikne jednotný a samostatný zákon o domácím násilí, tak to nejenom ulehčí souzení trestání, ale i posuzování. Je potřeba k tomu přistupovat velmi komplexně a tyhle legislativní věci jsou velmi důležité.”
Studená jako problém vidí to, že se dané problematice nevěnují soudci nebo státní zástupci, a proto často tresty končí podmínkou. Nejde jen o fyzické, ale často i o psychické násilí, které se na oběti může projevit nejvíce. „Na druhou stranu, jak chcete dokázat psychické násilí? Rozumím tomu, že tahle oblast se těžko definuje, ale proto tu máme soudní znalce, kteří by to měli odhalit. Většinou to odborníci odhalí, protože jsou tam různé věci, které oběť vykazuje.”
Vysmál se mi za to, že jsem se pokusila o sebevraždu
Oběti domácího násilí si ale často neuvědomují, že jsou obětmi a často to berou tak, že si týrání zaslouží. S tím souhlasí i Barbara Dimitriu, která domácí násilí zažila v 15 letech od staršího partnera. „Jako spoustu lidí, co zažila domácí násilí, tak já mám mlhu. Ze vztahu, který trval dva roky, mám pocit, že to byla týdenní záležitost. Jsou věci, které mozek automaticky vytěsní a já jsem za to ráda, ale chci se do toho vrátit, kvůli holkám, co to prožívají. Já si to ale nepamatuju. Vím, že to bylo stupňující se, psychicky to bylo šílené, pokoušela jsem se i o sebevraždu. Vysmál se mi za to a ještě mi dal facku za to, že jsem se snažila podřezat si žíly. Dělala jsem to, aby si všiml, že mě to bolí a trápí.”
Dimitriu přiznává, že i když pro ní fyzické násilí bylo hrozné, psychické bylo mnohem horší. „Člověk žije ve strachu, kolikrát jsem věděla, že mám obrovský fyzický problém. Modřina se vám uzdraví za 14 dní, ale to, co mi zůstalo na duši, jsou roky. Může jen doufat, že je to pryč, ale nikdy nevíte, kdy vám to něco zase připomene. Eskalovalo to do chvíle, kdy mě hodil na vanu, já si narazila ledviny. Nemohla jsem tři dny chodit, dýchat, bylo mi hrozně. Zase se mi vysmál, dal mi facku za to, že si to vymýšlím a že mi nic není. A to byl moment, kdy jsem si řekla, že musím zmizet, že je to můj nepřítel. Trvalo to dva roky, roky jsem to nikomu neřekla, co se dělo,” přiznává otevřeně influencerka a vizážistka. Podcast Dobro skladem můžete slyšet na platformě Youradio Talk.
Až do 5. června můžete nejen pro podcast Dobro skladem hlasovat v soutěži Podcast roku.