Vyhledávání
Na horách ale musíme být připraveni na všechno. Počasí se tam v létě předpovídat skoro nedá, říká Honsová
Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)
Všichni, kdo milujeme hory, to známe. Vyrazíme z chalupy na procházku ze slunečného počasí, vystoupáme o trochu výš a už si můžeme vyměňovat nové oblečení, protože nás překvapí déšť a někdy i sníh, i když je třeba léto. Jak to s těmi horami a počasím je? V podcastu Modré z nebe to vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová a Ondra Kubala.
Hory v každém ročním období jsou vždycky dobrý nápad. Nutno ale dodat, že letos na českých horách i v květnu sněžilo. Ale počasí na horách je velmi nevyzpytatelné; v jednu chvíli sněží, za chvilku zase svítí sluníčko. „Předtím než vyrážíte na hory, se podívejte nejen jak bude v tom týdnu, ale i týden předtím. Podle toho poznáte denní i noční teploty, výšku sněhové pokrývky, jestliže tam sníh ještě je,” radí meteoroložka Dagmar Honsová. „Velmi často se na horách setkáváme s orografickými srážkami. To je ten dlouhotrvající déšť, který je třeba ve chvíli, kdy nízká oblast vzduchu přechází přes naše území. Na větrných stranách hor jsou srážkové úhrny vždy velmi vysoké.”
V horských oblastech jsou srážkové úhrny hodně vysoké, daleko vyšší, než se jede do nižších nadmořských výšek. „Setkáváme se tam s orografickými srážkami, v letních oblastech se díky členitosti terénu vytváří lokální bouřky z tepla. Na horách ale musíme být připraveni na všechno a je dobré koukat na předpověď počasí, ať nás nic nepřekvapí. Prší tam ve chvíli, kdy máme nějakou vyšší synoptickou situaci, kdy frontální systém narazí na překážku, která ho donutí stoupat, stoupá vzduch, ochlazuje se a tím pádem kondenzuje vodní pára a vytváří se oblačnost a prší,” vysvětluje Honsová důvod vyšší pravděpodobnosti deště na horách. I v červenci a v srpnu se na horách můžeme setkat se smíšenými srážkami, tedy i se sněhovými.
Jsou hory opravdu bariérou deště?
Pro horské oblasti máme i specifický druh oblačnosti. „Vytváří se tam jiné mraky, tzv. altocumulus lenticularis, což vypadá trochu jako čočka. Když je to ještě hezky nasvícené od sluníčka při západu nebo východu, tak to často vypadá jako UFO. Je to střední oblačnost,” popisuje Honsová a dodává, že předpovídat počasí na horách je velmi těžké. „Je to dáno jednak nadmořskou výškou a jednak reliéfem. Navíc tam nemáme tolik meteorologických stanic. Na vrcholcích hor je navíc i dost větrno, ale když se jde třeba nějakým průsmykem, tak tam nemusí foukat vůbec. Pro horské oblasti se tak skoro nedá říct, jaký vítr bude foukat a o jaké rychlosti, ale díky reliéfu může vítr různě zesilovat.” Naopak v zimní období, když je inverzní charakter počasí, se podle Honsové předpovídá krásně. „Jasno, nehne se ani stéblo, vysoké teploty. Když jste pak v oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo když je instabilní vzduchová hmota a vytváří se lokální přeháňky nebo bouřky, tak je ta předpověď vždycky malinko ošemetnější.”
Hory umí být ale i bariérou deště, stačí se podívat na oblast okolo Loun, Žatce, kde prší ze všeho nejméně a bývá to přisuzováno tomu, že jsou v závětří Krušných hor. „Všechno se to vyprší nad Krušnými horami a oblačnost je už pak tak suchá, že se tam neprovádí žádá kondenzace. Když se díváme, jak přichází oblačnost z Německa, tak si vždycky říkáme, co s ní ty Krušné hory udělají; zpomalí ji, zrychlí ji. Jsou situace, kdy přesně nevíte. Česká republika je celá ohraničená horami, takže ať už jde třeba něco ze Šumavy, tak situace je velmi podobná,” přiznává meteoroložka. Nejmrazivěji bylo v roce 2012 na Šumavě, kdy na Kvildě klesla teplota k mínus 38,1°C. Nejdéle sníh vydrží v Krkonoších. „Setkáváme se tam s anemo orografickým systémem. Může za to reliéf, protože tvar údolí je trychtýřovitý a většinou to během zimního období fouká tak, že tam nafoukává ten sníh, který tam padá,” vysvětluje Dagmar Honsová. Podcast Modré z nebe můžete slyšet na platformě Youradio Talk.
Až do 5. června můžete nejen pro podcast Dobro skladem hlasovat v soutěži Podcast roku.