Nedá se říct, že by co se klimatické změny bylo Česko A a Česko B. Jsme spíše takoví Padesát odstínu šedi

Co si Češi myslí o Green Dealu? A vědí vůbec, co to znamená? Dovedou rozlišit rozdíl mezi globálním oteplováním a klimatickou změnou? V podcastu Zákulisí sociologie, který si můžete poslechnout na Youradio Talk řešili toto Martin Buchtík a Klára Zajíčková z agentury STEM společně s Martinem Filipem.

Projekt Česká netransformace 2022 se soustředil na to, jak se Češi staví ke změně klimatu a k transformaci, tedy Green Dealu. „V rámci projektu jsme identifikovali dvě hlavní překážky. Jedna z nich je znalostní,téma je nejen v Česku, ale i v zahraničí velmi málo prozkoumané a znalost v populaci je co se klimatických témat týče stále velmi nízká. Druhá je ekonomický rozvoj transformace. Mezi průměrnými lidmi dochází k obavě, že si tu změnu nebudeme moct dovolit a že budou muset zaplatit nějaké peníze navíc,” vysvětluje Martin Filip z agentury STEM a dodává, že čas, který nám k nějakém efektivnímu a ráznému řešení nám pomalu vyprchává. „Začínají se objevovat konkrétní kroky, které se klimatické změny týkají tzv. Green Deal. I když to reprezentuje celou tu naši snahu, tak do Česka zatím ještě úplně nepronikl. Výzkum ukázal, že o té dohodě ví zhruba deseti lidí, ten zbytek má nejasnou představu, co by transformace měla znamenat. Třetina lidí si ale myslí, že je ta zelená dohoda adekvátně nastavená.”

Třetina lidí si ale myslí, že by dohoda měla být zrušena a třetina lidí neví, jak by jí hodnotila. „To je skoro typický problém české veřejnosti. Umíme najít problém, ale pak nás rozčilují ti, kteří ho chtějí řešit tím, že blokujeme řešení,” komentuje Martin Buchtík. Filip upozorňuje, že zdrojem nejistoty nemusí být jen neinformovanost lidí, ale i co to pro ně bude znamenat, a to nejen po té finanční stránce. „Určitá skupina si nemůže třeba dovolit investovat do zateplení fasády a mají tak obavu, že tyto změny budou opět spíše pro ty majetnější. Platí to, co neznáme, nemůžeme to mít a nerozumíme tomu, tak to spíše raději nemáme, než naopak.” Navíc Green Deal spoustu věcí nedomýšlí do detailů a nechává to pro různé interpretace. „Bude ještě dlouho trvat, než se s tím vypořádáme a bude důležité, aby veřejnost pracovala více soudržně a jednotně. Teď to vypadá, že vepředu běží malá skupina expertů, ale za nimi už nikdo není. Navíc ani oni moc nevědí, jak to komunikovat,” dodává Buchtík.

Maso je kulturní problém, lidé si ho odpírat nechtějí

Změnu o Green Dealu ale nelze všem komunikovat stejně, proto STEM vytvořil šest skupin lidí. „Skupiny nejsou stejně velké, což dobře odráží to zjištění jako klima jako téma nerozděluje společnost na dvě poloviny, ale různí lidé přistupují k tomuto tématu jinak. Vytvářeli jsme to podle dvou faktoru. Jeden z nich je jak moc se ten dotyčný bojí, co by mohlo nastat a druhý je důvěra či nedůvěra k té změně. Ukazuje se, že 55% lidí tu změnu podporují, ale jsou mezi nimi i lidé, kteří nevěří, že to, jak se ta změna děje teď, je správná cesta. I když se dopadů klimatické změny na nás bojí a jsou pro to, aby se dělala opatření, ale podporují to spíše proto, že ta urgence je poměrně velká,” vysvětluje Filip. „Nedá se říct, že by co se klimatické změny bylo Česko A a Česko B, ale spíše jsme takový Padesát odstínu šedi,” směje se Buchtík.

Jedna skupina jsou lidé, kteří se bojí, ale změnu by chtěla. Další je ta, která se změně výrazně brání. „Tahle skupina reprezentuje zhruba jednu pětinu obyvatel. Důvodů, proč změnu nechtějí je hodně a nedá se říct, že jsou to klima skeptici. Ti lidé nevěří, že transformace se děje správně a nesouhlasí s konkrétními aspekty a příroda pro ně není tak silné téma a jsou tu jiné věci, které by se měly řešit,” vysvětluje Filip. Svou roli v tom může hrát i válka na Ukrajině, která je jen pár kilometrů od našich hranic. Kdežto tání ledovců a smutní lední medvědi jsou pro nás daleko. Nejde také o to dělat velké kroky, ale každý z nás může přispět. „Nedávno jsem si byl sednout v jedné hospodě a uvědomil jsem si, že většina jídel tam byla masová. Maso je do jisté míry kulturní problém, a i když mezi mladší generací nějaké trendy vidíme, tak spousta lidí si maso odpírat nechce,” dává příklad Filip. Nejvíce jsou lidé skeptičtí k elektroautům. Podcast Zákulisí sociologie si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk. 

Životní styl - další články