Vyhledávání
Obchod s lidmi se přeorientovává na trh práce
Nezisková organizace La Strada se od svého vzniku věnuje tématu obchodu s lidmi. Podle jejích zpráv je vidět, že jedním z výrazných fenoménů stává pracovní vykořisťování. Podle La Strady, která působí v několika státech světa, dochází k pracovnímu vykořisťování nejen na polích a v zemědělství (Švédko, Česká republika), ale také v evropských továrnách s oblečením nebo ve stavebním průmyslu.
V roce 2012 odhadla Mezinárodní organizace práce, že nucená práce se přímo týká až 21 milionů lidí, z toho u 4,5 milionu se jedná o sexuální vykořisťování. Zároveň se odhaduje, že 150 miliard dolarů představuje zisk z této nelegální činnosti.
La Strada také uvádí čísla z policejních statistik. Podle jejich údajů bylo v roce 2013 identifikováno 57 obchodovaných osob. Zároveň bylo v témže roce odsouzeno 19 osob za obchodování s lidmi, z toho 6 pro obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování.
Jednou z největších kauz, která proběhla v českých médiích, byla chřestová pole na Mělnicku. V roce 2008 zde vyvrcholila kauza pod krycím názvem „Špargel, tedy chřest“ a týkala se rumunských pracovníků. Výsledkem kauzy je jeden ze tří rozsudků za obchod s lidmi v ČR.
V této kauze se jednalo o 32 rumunských pracovníků, kterým byla slíbena práce za mzdu, kterou nikdy nedostali a zároveň jim bylo vyhrožováno a omezována jejich svoboda. Případ řešila rumunská i česká strana. Při tom vyšlo najevo, že Česká republika je na špici zemí, kam za prací odchází rumunští občané.
Podle dalšího průzkumu, který realizovala Diakonie, jsou pracovníci ze zemí jako Bulharsko nebo Rumunsko nejčastěji zaměstnáni v manuálních profesích, téměř 80 % z nich v ČR vykonává pomocné (často fyzicky náročné) nekvalifikované práce, pouhých 7 % pracuje na více kvalifikovaných pozicích, a to zejména v oblasti IT.
Ačkoliv výzkum uvádí, že 70 % oslovených pracovní smlouvu mělo a disponovalo jí, více než polovina z nich ale tomu, co bylo ve smlouvě napsáno, nerozuměla. Zároveň až 15 % z nich nedostalo za odvedenou práci vůbec zaplaceno.
Běžně se cizinci pracující v ČR setkávají s problémy souvisejícími s vyplácením mzdy, vyplácením dodatečných poplatků pracovním agenturám, dalšími poplatky za ubytování, ale také slovním i fyzickým násilím a neoprávněným zadržováním osobních dokladů.
Výsledky zpráv obou organizací tedy nejsou pro Českou republiku nijak lichotivé. Poodkrývají zákulisí práce cizinců v ČR a pracovní podmínky, které nejsou takové, jaké bychom si v právním státě představovali.
Článek je součástí projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.