Od buclíka k Arnoldovi. Jak se měnil ideál mužské krásy v průběhu časů

Ideální tělo možná pro mnohé muže znamená vyrýsované břišáky a minimum podkožního tuku. Pouhých pár dekád zpět tomu však bylo ještě úplně jinak.

Designér Nickolay Lamm se do centra pozornosti dostal již v roce 2013, kdy za pomoci počítačové úpravy ukázal, jak by panenka Barbie vypadala, kdyby byla inspirována skutečnými ženami. Poukázal tak na nerealistická očekávání, která jsou ve formě panenek holčičkám darována.

Tentokrát se během svého projektu zaměřil na mužskou část populace. Za pomoci 3D modelování ukazuje, jak se představa ideální mužské postavy změnila za posledních 150 let. V potaz bral proměnné jako například kulturní změny a dostupnost jídla. Výsledné modely inspirované množstvím dobových snímků se budou možná dost lišit od vašich představ.

Ač jsou v současnosti muži s nadváhou často terčem vtipu mezi fyzicky zdatnějšími vrstevníky, v 70. letech 19. století byla nadváha symbolem bohatství a prosperity. Pokud jste měli pár desítek kilo navíc, dávali jste tím najevo, že o jídlo nemáte na rozdíl od nemalé části populace nouzi.

Už ve 30. letech však museli hollywoodští herci naopak hmotnost radikálně snižovat, aby tak vykompenzovali kila, která jim do té doby neznámá kamera začala přidávat. Tento trend pak vrcholí v letech šedesátých, kdy se vyžilost bez zbytečných svalů stává nejvíce žádoucí. Změna přichází o dvacet let později s Arnoldem, Sylvesterem a zvýšenou popularitou posiloven. A steroidů.

Popkultura devadesátek pak nahradila Ramba průměrným chlápkem. Dobrým příkladem je postava Tylera Durdena z filmu Klub rváčů ztvárněná Bradem Pittem. Jeho štíhlé, tak-akorát-svalnaté torzo zůstalo populárním až do současnosti.

Galerie