Vyhledávání
Pomoct proti globálnímu oteplování může každý z nás. Stačí si ztlumit jas na telefonu, doporučuje Honsová
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Poslední dny je počasí venku doslova aprílové. A to ještě není ani duben, ale venkovní teploty nám jasně říkají, že se jaro blíží. Je to dobře nebo bychom si měli ještě raději zimní bundy nechat venku? Podcast Modré z nebe si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.
Letošní počasí je tak trochu bláznivé. V lednu to vypadalo, že k nám přišlo jaro, v březnu zase, že se vrací zima. A to i když je astronomické jaro až 21. března. Proč to tak je? „Průměrné teploty na začátku letošního března přesně odpovídají březnovým teplotám. Máme za sebou dva měsíce – leden a únor, které byly výrazně teplotně nadprůměrné.Nejvyšší teploty v druhé polovině února stoupaly až na 15°C a k tomu se přidávaly i polojasné a suché dny a všichni jsme měli pocit, že je tady jaro. Ale pak přišel začátek března a s ním chladnější severozápadní proudění a průměrné denní teploty nám vrátil tam, kde mají být. Už na konci února teploty odpovídaly teplotám konci března a začátku dubna. A to je extrém,” vysvětluje současné počasí Dagmar Honsová.
Zásadní otázka ale nastává. Kdy přijde jaro? „Jara se vždycky dočkáme, jsme takový namlsaní z posledních let, kdy nám přišlo, že se z teplé zimy dostáváme rovnou do léta. Počasí nejbližších dnů a týdnů bude tak chaotické, že sem tam si nějakou hodinu budeme užívat jarní teploty a pak najednou přijde výrazné ochlazení a k tomu sněžení v horských oblastech,” popisuje Honsová. To pravé stabilní jaro s mírným větrem a občasnou dešťovou přeháňkou by mělo přijít na konci března.
Počasí nezná hranic ani států
Na 23. března připadne Světový meteorologický den. Letos má téma budoucnost počasí, klimatu a vody napříč generacemi. „Slaví se od roku 1953, kdy vstoupila dohoda o Světové meteorologické organizaci a ona každý rok vydává nějaké téma toho dne. Dochází k zamyšlení, co je potřeba do budoucna dělat a co je nutné zlepšit a jak je potřeba komunikovat s uživateli. Letos se také připomíná 150. let výročí vzniku Mezinárodní meteorologické organizaci, která vznikla v roce 1873. Poprvé se řeklo, že je potřeba stmelovat data naměřená o počasí a že počasí nezná hranic ani států, ale data se musí vyměňovat a komunikovat,” popisuje Honsová. Rok 1873 značí, že tu proběhla průmyslová revoluce, čímž jsme si počasí a klima začali upravovat tím, co vypouštíme do vzduchu. „Letos je téma zaměřené i na to, jak začaly vznikat předpovědi počasí.”
Pomáhat proti globálnímu oteplování ale může každý znát. „Stačí třeba jen upravit jas na svém telefonu. Stačí si ho snížit a už ušetříte energii mobilu a nebudete ho muset tak často dobíjet. Můžeme začít i takovou maličkostí,” doporučuje Honsová. Podcast Modré z nebe si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.