Pozor na přílišné solení! Můžete si způsobit vážné potíže

Kuchyňská sůl neboli chlorid sodný je nezbytná pro správné fungování lidského organismu. Její dostatek je důležitý například pro udržování správné rovnováhy tekutin a krevního tlaku v těle a pro správné fungování srdce, nervů, svalů, střev či ledvin. Jak je ale známo, všeho moc škodí a strava příliš bohatá na sůl nám může způsobit i žaludeční vředy. Jak se vyhnout problémům a jak poznat, kdy už je to moc?

Běžný člověk nejvíce soli přijme v průmyslově zpracovaných masných výrobcích a ve výrobcích z ryb, z potravin naložených ve slaných nálevech, některých sýrech, omáčkách, instantních polévkách, salátových desinzích, kořenících směsích, slaném pečivu, paštikách a slaných pochutinách. Jen 10 % soli obecně přijímáme z přírodních surovin a potravin.

Ačkoli zdravému dospělému jedinci stačí 2 – 4 g soli na den, v současné době jí průměrně denně přijmeme až 16 g. Velké množství soli nám přitom může způsobit nemalé problémy. Světová zdravotnická organizace proto důrazně varuje, abychom se snažili držet svou spotřebu soli alespoň pod 6 g a u dětí v závislosti na věku solili ještě méně.

Co nám hrozí? Na soli můžeme být závislí stejně, jako na cukru, kofeinu či dalších látkách. Na její spotřebu si proto snadno zvykneme a vyžadujeme čím dál víc. Proto může být velmi problematické pak náhle její příjem omezit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme si rozvinout žaludeční vředy, ledvinové kameny, vysoký krevní tlak, hrozit nám mohou i kardiovaskulární selhání, mozkové příhody či poškození jater, ledvin a cév.

Naopak k případům nedostatku soli v organismu prakticky nedochází. Může k němu dojít třeba v případě silného zvracení či průjmu, kdy ho pocítíme na příklad skrz silnou žízeň, závratě, křeče či únavu. Nejlepším řešením v takové situaci je iontový nápoj.

Obsah soli by měl být u balených potravin vždy uvedený na obale. Obecně ovšem platí, že nejméně jí najdeme v čerstvém ovoci a zelenině, přírodním mase, mléce, tvarohových výrobcích či jogurtech.