10 let od kuřimské kauzy, která otřásla Českem. Tyrani chlapců jsou už na svobodě

Je tomu deset let, co jeden z obyvatel Kuřimi zkoušel naladit na televizi obraz z chůvičky. Místo toho ale zachytil záběry svázaného chlapce, který byl zavřený v komoře v domě sousedů. Tady se začala psát tzv. kuřimská kauza, která vešla do moderní historie kriminalistiky jako nejbrutálnější případ týrání dětí. Připomeňte si hlavní fakta případu, v němž bylo k mnohaletým trestům odsouzeno šest osob včetně matky dětí.

Na počátku vypadala takzvaná kuřimská kauza jako “běžný” případ týrání dětí. V průběhu vyšetřování se z ní ale stal jeden z nejpozoruhodnějších kriminálních případů posledních let. Důležitou roli v tomto spletitém příběhu totiž sehrála i osoba, která dokázala velmi přesvědčivě měnit svůj věk i pohlaví.

Počátkem května 2007 zkoušel jeden z obyvatel Kuřimi na Brněnsku naladit na své televizi obraz z elektronické chůvičky. Místo toho ale zachytil záběry svázaného nahého hocha, zavřeného v komoře vedlejšího domu. Muž přivolal policii, která sedmiletého chlapce z jeho nedobrovolného úkrytu vysvobodila. O dva dny později kriminalisté obvinili jeho matku z týrání obou synů.

Protože žena skončila ve vazbě, byli chlapci svěřeni do péče centra Klokánek. S nimi tam putovala i třináctiletá Anna, která žila v domácnosti s chlapci jako údajný nalezenec. Poté, co dívka po dvou dnech z Klokánku utekla, vyšlo najevo, že se ve skutečnosti jmenuje Barbora Škrlová, je jí 33 let a má vysokoškolské vzdělání.

Počátkem roku 2008 byla “Anička” zadržena v Norsku, kde se pro změnu vydávala za třináctiletého Adama. Její herecké výkony byly natolik přesvědčivé, že ani učitelé v norské škole, kam Škrlová chodila, nepoznali, že není chlapec. Po převozu do ČR skončila ve vazbě a posléze byla obviněna z týrání jednoho z chlapců.

Justice začala kuřimskou kauzu rozplétat v polovině června 2008 za velkého zájmu médií. Na lavici obžalovaných usedli vedle matky dětí a jejich tety ještě Škrlová, její bratr a další žena a muž. Poslední dva jmenovaní byli podřízenými tety chlapců v brněnském centru pro děti a mládež Paprsek, kde pracovala i Škrlová před svým přerodem ve třináctiletou Annu.

Motivy, které matku vedly k týrání potomků, jsou asi nejzáhadnějším aspektem celého případu. Podle svědectví jednoho ze soudních znalců mučení dětí zřejmě souviselo s náboženskou skupinou odštěpenou od sekty Hnutí grálu, v jejímž čele údajně stál otec Škrlové Josef Škrla. Podle jiných úvah mohl za celým případem stát také gang natáčející dětskou pornografii.

Verdikt nad šesticí obžalovaných vynesl brněnský krajský soud 24. října 2008. Skupina podle něj od léta 2006 do května 2007 zavírala děti do klecí, bila je, řezala, topila a pálila cigaretami. Cílem bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůli, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy. Soudce Pavel Göth řekl, že případ nemá co do brutality v ČR obdoby. Zmínil se i o možném sektářském pozadí kauzy, zároveň ale přiznal, že zákulisí se nepodařilo bezezbytku odhalit.

Nejpřísnější trest, deset let nepodmíněně, dostala teta týraných chlapců. O rok kratší trest pak soud vyměřil matce dětí, která byla navíc v prosinci 2008 zbavena rodičovské zodpovědnosti. Bratr Škrlové a žena z centra Paprsek odešli se sedmiletými tresty. O dva roky méně pak dostala Škrlová a další obžalovaný muž. Verdikt všem odsouzeným následně potvrdily i odvolací soudy.

Chlapci se dostali do péče prarodičů z matčiny strany, soud rozhodl, že jejich otec není schopen se o ně tak dobře postarat. V říjnu 2013 brněnský krajský soud zamítl odvolání otce, který dostal deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru 24.100 korun, které jeho synové dostali jako odškodné.

“Královna identit” Škrlová si za zdmi věznice odpykala pouze část trestu. V únoru 2012 byla podmíněně propuštěna. Soud jí určil sedmiletou zkušební dobu a zároveň nad ní stanovil dohled. Matka chlapců se z vězení dostala v říjnu 2013 se zkušební dobou stanovenou na 5,5 roku. V kontaktu se syny může dál pokračovat. Teta chlapců pak byla podmínečně propuštěna v červenci 2014.

Zdroj: ČTK