Archeologové ZČU provedou výzkum dvou táborů na Jáchymovsku

Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni provede v létě archeologický výzkum dvou z 11 komunistických vězeňských táborů na Jáchymovsku nazvaných Nikolaj a Eliáš. Pracovníci a studenti katedry loni zkoumali koncentrační tábory v Letech u Písku a Treblinku v Polsku, letos v květnu se zúčastnili výzkumu tábora ve středním Norsku. Terénní srovnávací výzkum je součástí evropského projektu šesti univerzit. ČTK to řekl šéf katedry Pavel Vařeka.

“Budeme se zabývat jáchymovským uranovým gulagem, tedy tábory, které jsou spojené s těžbou uranu,” uvedl. Vznikly v letech 1949 a 1950 a fungovaly až do roku 1958. Nikolaj je původně tábor nucených prací, který se změnil na trestní, a Eliáš byl trestní. “Říká se, že všemi 11 tábory prošlo až 40 tisíc lidí,” uvedl Vařeka.

Výzkum je, stejně jako v Letech, Treblince a norském Falstadu, součástí velkého evropského projektu zaměřeného na koncentrační, vyhlazovací, zajatecké, pracovní a internační tábory. “Řešíme ho s našimi zahraničními partnery (pět evropských univerzit). Ve druhé světové válce byla Evropa krajinou plnou táborů, říkáme tomu campscape,” uvedl Vařeka.

Stejnojmenný terénní srovnávací archeologický výzkum je součástí programu HERA (Humanities in the European Research Area). Plzeňská katedra se soustřeďuje na mapování pozůstatků táborů archeologickými metodami. “Bude trvat ještě tak 1,5 roku, jsme v půlce,” řekl.

Letos v květnu se plzeňští archeologové zúčastnili výzkumu v nacistickém koncentračním táboře v norském Falstadu. “Byli tam zejména Norové z odboje, hodně sovětských a jugoslávských zajatců, ale také Čechoslováci,” uvedl Vařeka.

Výzkum odpadků

Výzkum se zaměřil na bývalé smetiště za ostnatými dráty nyní památkově chráněného tábora. “Odpadky poskytují nesmírně zajímavý pohled do každodenního života; jaká byla strava, jsou tam i součásti oděvů a předměty, které vězni používali,” uvedl Vařeka.

Našli tam například porcelánový talíř Made in Czechoslovakia, který zřejmě patřil ostraze SS, na místě koupelny velitele pak české dlaždice. Plánují další výzkumy s univerzitou v Trondheimu a památníkem ve Falstadu.

Katedra loni také dělala sondáž na louce vedle vepřína v Letech u Písku. Potvrdila existenci bývalého romského tábora, který byl na konci druhé světové války vypálen.

Tři vynálezy

Podle Vařeky se na konci 19. století potkaly tři “vynálezy” – ostnatý drát, kulomet a také koncept koncentračního tábora, kam se umísťovaly nepohodlné skupiny lidí. První tábor byl podle něj na konci 19. století na Kubě v době, kdy se Španělsko bránilo proti tomu, aby se jejich kolonie osamostatnila.

Britové pak koncentrační tábory používali za búrské války v jižní Africe, poté koncept převzaly totalitní režimy. “Jen během druhé světové války bylo v takzvané třetí říši a na okupovaných územích 20 tisíc táborů,” řekl. K tomu je nutné přičíst systém komunistických gulagů, které vznikaly v bývalém SSSR i dalších zemích včetně Československa.

Zdroj: ČTK