Svoboda projevu v ohrožení? Kužílek varuje před změnou infozákona

Sněmovnu čeká v průběhu září projednávání novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Změna přitom již teď vyvolává řadu kritických reakcí. Podle jednoho z autorů původního zákona z konce devadesátých let by v případě schválení šlo o zásadní omezení svobody slova.

“Pokud novela projde, bude to největší omezení práva na informace od pádu totality v roce 1989. Například nebude možné žádat informace o trestním řízení. Samozřejmě, trestní řízení není veřejné a nelze prozrazovat nic, co může ohrozit vyšetřování. Ale to neznamená, že se o něm má v případě dotazů veřejnosti či médií mlčet,” uvedl jeden z autorů původního zákona Oldřich Kužílek v rozhovoru pro časopis Respekt.

Kužílek přitom varuje, že ve hře jsou zájmy veřejnosti. “Informace by měly být veřejnosti přístupné, především ve specifických případech vyšetřování veřejných činitelů nebo vážných případů vyšetřování veřejného významu. To se nemusí týkat jen politiky, ale může to být třeba havárie železničního mostu ve Studénce. Zde jde o veřejný zájem a je pochopitelné, že se třeba novináři ptají na průběh vyšetřování. A taky by měli mít zákonné právo na odpověď,” uvedl v rozhovoru.

Dalším z výrazných kritiků je i bývalý místopředseda Pirátů a poslanec Ondřej Profant. “Přináší pouze věci, které si přeje ministerstvo vnitra – tedy primárně policisté – ale nevyvažuje vůbec práva občanů. Návrh mění spoustu věcí, které na první pohled vypadají jako detaily. Ale silně rozšiřují možnosti úřadů zamítnout žádost o poskytnutí informace,” vyjádřil Profant své obavy pro server iRozhlas.

“Už dneska se potýkáme s velkým množstvím neoprávněných odmítnutí infožádostí. Úřady je často úmyslně sabotují. Myslím, že nejčastější důvod odmítnutí v reálu je, že úřady nemají ve věcech pořádek a je pro ně složité ty informace vyhledat, nicméně to není zákonný důvod odmítnutí a není to problém občanů,” dodal Profant.

Podobně to vidí i Kužílek. “Úřady nebudou ve vymezené oblasti povinny odpovídat na dotazy. Mluvíme o schématu, že se někdo chce dobrat informací, které má k dispozici veřejná správa. Navržené omezení v poskytování informací o trestním řízení má navíc psychologický dopad. Když má úředník napsáno v zákoně, že nemá poskytnout údaje na žádost, neznamená to, že je nemůže poskytnout. Ale úředníci v Česku fungují tak, že když nemusí, tak je raději nedají. A čím více se bude rozšiřovat okruh informací, na které není právo podle zákona, tím více bude úředník mlčet,” uvedl Kužílek pro Respekt. “Kvalitní právo na kvalitní informace je nezbytnou podmínkou svobody projevu,” myslí si.