Českým lvům dominovala Bába z ledu. Nevolte Zemana, zaznělo

Nejlepším filmem loňského roku je rodinný snímek Bába z ledu. Jeho tvůrci dnes večer převzali šest Českých lvů, včetně režie a hereckých kategorií. Film režiséra Bohdana Slámy byl s 15 nominacemi favoritem 25. ročníku filmových cen, které uděluje Českáfilmová a televizní akademie. Výsledky byly večer vyhlášeny v pražském Rudolfinu. Tři sošky získal snímek Po strništi bos Jana Svěráka, politické drama Milada proměnilo dvě z deseti nominací.

Večerem rezonovalo politické dění poslední doby. Někteří ocenění i další filmaři vyzývali k obraně politické nezávislosti České televize (ČT) a obraně svobody médií. Třeba režisér Jan Svěrák označil kritiku ČT v inauguračním projevu prezidenta Miloše Zemana za největší útok na její nezávislost od televizní krize v roce 2000. “Nepatří žádnému oligarchovi, ale nám občanům,” řekla o veřejnoprávní televizi režisérka Olga Sommerová.

Snímek Bába z ledu popisuje vztahy mezi lidmi tří generací v jedné rodině a důležité místo v něm má otužování ve Vltavě. Scénář filmu uspěl například na newyorském filmovém festivalu Tribeca. Českého lva dnes získal za nejlepší film, sošky obdržel také Bohdan Sláma za nejlepší režii a scénář, herečky Zuzana Kronerová a Petra Špalková za nejlepší výkony v hlavní a vedlejší roli a Pavel Nový jako nejlepší herec v hlavní roli.

“Získali jsme ty nejprestižnější kategorie. Já bych to samozřejmě přál všem svým kolegům, kteří byli nominovaní, protože všichni z nich odvedli výbornou práci. Hlavně si myslím, že je to potřeba brát jako oslavu českého filmu a tvořivosti jako takové, že ten český film prostě nechcípá. Důležité je, že český film vytváří nějaké třeba i etické pole a v příbězích ukazuje, v jaké společnosti žijeme,” řekl ČTK režisér Sláma. Sláma dnes téměř zopakoval úspěch svého filmu Štěstí z roku 2005, který získal sedm Českých lvů. Tehdy dostal vedle ceny pro nejlepší film stejně jako dnes i cenu za scénář a režii.

Kronerová vyjádřila potěšení nad úspěchem svého hereckého kolegy Nového. “Byl to fantastický partner, je můj kamarád a fantastický člověk, zaslouží si Lva stejně jako Bohdan (Sláma), který to nádherně napsal a zrežíroval,” uvedla.

Nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli podle akademiků předvedl Oldřich Kaiser ve snímku Po strništi bos. Snímek Po strništi bos získal tři České lvy ze 13 nominací. Vedle Kaisera byl oceněn Vladimír Smutný za nejlepší kameru a také Jakub Čech a Claus Lynge za nejlepší zvuk.

Za drama Milada v režii Davida Mrnky dostaly České lvy za nejlepší kostýmy Simona Rybáková a za nejlepší masky Andrea McDonaldová. Cena pro nejlepší dokument patří režisérce Sommerové a producentovi Pavlu Berčíkovi za film Červená o světově proslulé operní pěvkyni a herečce Soně Červené. Potlesk vestoje si vysloužil střihač a pedagog Alois Fišárek, který převzal cenu za mimořádný přínos české kinematografii.

Po jednom Českém lvu mají také snímky Křižáček za nejlepší hudbu od manželů Ireny a Vojtěcha Havlových, animovaná Lajka režiséra Aurela Klimta za scénografii a česko-slovenské drama Špína za nejlepší střih. Z trojice oceněných střihačů, kteří se na filmu podíleli, to byl pro Jiřího Brožka už devátý Český lev.

Galavečerem v přímém přenosu České televize provázela Adela Vinczeová. V programu vystoupili mimo jiné Adam a Vladimír Mišíkové, o hudební doprovod se postarala Vladivojna La Chia nominovaná za hudbu k filmu 8 hlav šílenství.

O držitelích Českého lva hlasovalo 168 akademiků, což znamená 57 procent členů České filmové a televizní akademie. Již třetím rokem byly udíleny také ceny za televizní tvorbu, letos ve dvou kategoriích. V obou zvítězila Česká televize. Filmová a televizní akademie letos upravila pravidla udělování Českých lvů poté, co někteří filmaři kritizovali postup producentů loňského vítězného filmu Masaryk, který obdržel ocenění ve 12 kategoriích, když snímek se promítal jen sedm dnů před koncem roku v jediném kině. Podle nových pravidel by se Masaryk do soutěže bez oficiální premiéry už nedostal.