Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali

Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.

Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Občanským demokratům se před tím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Prosazovali, aby byly dnes schváleny jen mise v Pobaltí a v Afghánistánu. O ostatních chtěli hlasovat až potom, co vznikne kabinet s důvěrou.

Česko by mělo ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.