Česko má v EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele

Česká republika má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele, vyplývá ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Předloni to byly 12,3 tuny CO2 ekvivalentu, což je 46 procent nad průměrem osmadvacítky. CO2 ekvivalent je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování.

Také emisní náročnost hospodářství byla v roce 2016 o 66,5 procenta vyšší než průměr členských států Evropské unie. “Je to způsobeno zejména strukturou tvorby hrubého domácího produktu s vysokým podílem průmyslu a exportním zaměřením ekonomiky,” zdůvodňuje zpráva.

Mezi lety 2015 a 2016 vzrostly v ČR celkové emise CO2 ekvivalentu o 1,5 procenta. Nejvíce stouply v energetickém průmyslu (o 0,8 milionu tun) a dopravě (o 0,7 milionu tun). Tyto sektory jsou podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) zdrojem více než poloviny celkových emisí v Česku. Data za rok 2017 nebyla v době uzávěrky zprávy k dispozici.

V období let 1990 až 2016 poklesly emise skleníkových plynů o 34,4 procenta na 129,6 milionu tun CO2 ekvivalentu. Mezi lety 2005 až 2016 pak emise poklesly o 11,8 procenta, tj. 17,4 milionu tun CO2 ekvivalentu. Cíl Politiky ochrany klimatu v ČR, kterým je pokles o 32 milionů tun do roku 2020 vůči roku 2005, tak zatím splněn není.

Emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly v období 2000 až 2016 o 54,6 procenta. Od roku 2010 podle zprávy stouply emise také ze zemědělství o 14,9 procenta a neustále rostou emise z odpadů (o 44,3 procenta mezi lety 2000 až 2016). Zhruba na trojnásobek od roku 2005 pak vzrostly emise fluorovaných skleníkových plynů (tzv. F-plynů) z používání produktů nahrazujících freony.

Fugitivní emise z paliv mají naopak klesající trend, což je zapříčiněno mimo jiné redukcí těžby uhlí. Od roku 2000 poklesly o 43,4 procenta. Emise ze sektoru takzvané průmyslové energetiky, tedy ze spalovacích procesů ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, též klesly v souvislosti se snižováním energetické náročnosti průmyslu, uvádí zpráva.

Zdroj: ČTK