Činnost Babiše jednoznačně směřovala k získání dotace, o trestný čin však nešlo, uvedl žalobce

Činnost premiéra Andreje Babiše (ANO) a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání padesátimilionové dotace na stavbu Multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo. Vyplývá to z usnesení o zastavení trestního stíhání, které ve čtvrtek zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze. Dozorující žalobce Jaroslav Šaroch v něm mimo jiné vysvětluje i to, proč podle něj podniky Farma Čapí hnízdo a Agrofert nelze považovat za propojené. Státní zástupce dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert. Projekt navíc neměl zaručenou rentabilitu.Zcela nezbytné bylo opatření podniku, který by splňoval podmínky pro žadatele o dotaci,” uvedl v usnesení Šaroch.

Změna na Babišův podnět

Šaroch uvedl, že ke změně společnosti na akciovou s akciemi na majitele došlo z Babišova podnětu. Usnesení sice jména stíhaných neobsahuje, vyplývá to ale z kontextu rozhodnutí. Anonymní akcie byly následně prodány předem vybraným osobám, tedy rovněž stíhaným Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové). Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv.

Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové. Účelovým byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci.

Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku. Státní zastupitelství už dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala.

Babiš podle Šarocha faktický vliv na společnost neztratil. Šaroch jako příklad uvádí ručení Babišových společností za půjčky na nákup pozemků pro Čapí hnízdo.

Důkazy nejsou

Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.

Šaroch stíhání zastavil zejména proto, že se nepodařilo opatřit důkazy o tom, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle Šarocha také prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil.

Žalobce v usnesení napsal, že se během trestního řízení nepodařilo prokázat, že by Farma Čapí hnízdo v době od podání žádosti o dotaci do podpisu smlouvy nebyla nezávislým podnikem. Zároveň nebylo možné ji posoudit jako propojenou s Agrofertem.

Sousední trhy

Vycházel při tom z předpisů EU. Proto, aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, totiž musí podniky působit na “stejném relevantním trhu” nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi.K danému období tedy nelze určit společný relevantní trh s jinými podniky,” uvádí Šaroch v usnesení. Ze stejného důvodu nelze určit ani případné sousední trhy.

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. Takovouto analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat,” konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu, která by se k období vztahovala, nelze podle něj pro podnikatelskou činnost provést.

Zdroj: ČTK