Do boje o nominaci na Oscara půjde Marhoulovo Nabarvené ptáče

16. září 2019·Zprávy·Lukáš Vaněk

Zdroj: Reprofoto (CSFD.cz)

Do boje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film vysílá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) Nabarvené ptáče režiséra a producenta Václava Marhoula. ČTK to v pondělí za akademii sdělila Silvie Marková. Akademici vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Nominace na Oscary budou vyhlášeny 13. ledna 2020.

S větším počtem bodů skončily v tuzemském výběru akademiků dále filmy Na střeše a Zlatý podraz. Akademici hlasovali od 1. do 13. září. Nabarvené ptáče po světové premiéře na festivalu v Benátkách vstoupilo minulý týden do českých kin. Česká filmová a televizní akademie každoročně stojí za udílením cen Český lev.

Film Nabarvené ptáče na festivalu v Benátkách získal značnou pozornost zahraničních médií i odborné veřejnosti a jeho tvůrci si odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF. Snímek na motivy stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského nyní má šanci reprezentovat českou kinematografii na 92. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd, který se uskuteční 9. února 2020 v Los Angeles.

Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen.

Kontroverze vyvolává i Marhoulova filmová adaptace. “Stojím si za každou vteřinou filmu, nejsou tam žádné kompromisy. A jsem rád, že touto cestou se mnou prošli bez zaváhání všichni, kdo na něm mají podíl. Od geniálního kameramana Vladimíra Smutného až po Harveyho Keitela či Stellana Skarsgarda,” uvedl Václav Marhoul, který napsal scénář, film režíroval i produkoval. Hlavní dětskou roli ztvárnil Petr Kotlár.

Marhoul je scenáristou, producentem a režisérem. Filmy Mazaný Filip (2003) a především Tobruk (2008) získaly domácí i mezinárodní ocenění, včetně Českých lvů. Produkčně se podílel na snímcích Pražská pětka (1989) a Kouř (1990), jako producent pak na filmu Postel (1998). Absolvoval produkci na FAMU, pracoval pro Českou televizi či Krátký film. Ve Filmovém Studiu AB Barrandov začínal jako asistent produkce, v letech 1990 až 1997 byl jeho generálním ředitelem. V roce 1997 založil vlastní společnost Silver Screen.

Dosud se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších filmů získalo nominace: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později. Po druhé šel do boje o Oskara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme