Vyhledávání
EP v bezprecedentním hlasování doporučil řízení proti Maďarsku
Evropský parlament poprvé za svou existenci schválil doporučení, aby Evropská komise zahájila řízení proti členské zemi kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Návrh týkající se Maďarska podpořilo 448 poslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Řízení ukotvené v článku sedm Lisabonské smlouvy by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó označil výsledek hlasování za "malichernou pomstu" od politiků podporujících imigraci.
Szijjártó zároveň prohlásil, že sčítání hlasů bylo podvodné a v rozporu s unijními pravidly. Abstence by se podle něj měly připočítat k hlasům odpůrců návrhu. Jednací řád EP ale stanovuje, že při hlasováních o postupu podle článku sedm je k přijetí návrhu potřebná dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která je zároveň většinou všech poslanců EP. Obě podmínky dnešní výsledek splňuje.
Proti Budapešti se postavila i řada poslanců nejsilnější europarlamentní frakce Evropská lidová strana (ELS), jejímž členem je také Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. ELS dala svým poslancům volnou ruku, přičemž její předseda Manfred Weber avizoval, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Takový krok by totiž vyžadoval jednomyslnost členských států, ovšem Budapešť se může spolehnout na podporu Polska, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.
Premiér Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky týkající se porušování demokracie a dodržování principů právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v “zemi přistěhovalců”.
V rozpravě ale Orbán čelil výtkám kvůli omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i kvůli údajnému zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce. Ke kritikům se přidal i jiný tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. “Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,”řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.
Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD). Proti hlasovali poslanci za KDU-ČSL, ODS, Svobodné a KSČM a také Jan Keller za ČSSD. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel a jeho stranická kolegyně Olga Sehnalová se podle všeho hlasování nezúčastnila.
Výsledek hlasovánín EP přivítal Elysejský palác, podle něhož jde o dobrý signál a důkaz toho, že je stále možná jednota v otázkách hodnot, které převyšují stranické neshody. Kritika naopak zazněla od euroskeptických politiků z různých evropských zemí včetně italského ministra vnitra Mattea Salviniho.
Usnesení EP bude nyní zasláno všem členským státům EU. Jejich ministři mohou následně čtyřpětinovou většinou stanovit, že v Maďarsku existuje zřejmé nebezpečí porušení základních unijních hodnot. Tomu by předcházelo mimo jiné slyšení zástupců Budapešti. V případné pozdější fázi může Evropská rada jednomyslně rozhodnout o existenci závažného nebo přetrvávajícího porušování hodnot demokracie, právního státu či základních práv. Až poté by mohly přijít na řadu sankce.