Facebook je plný profilů mrtvých lidí. Brzy jich bude víc než těch živých, tvrdí studie

Sociální sítě s Facebookem v čele si za poslední dekádu získaly prakticky celý svět. Člověk, který nepoužívá ani jednu z nich, je v rozvinutých zemích už spíše výjimkou. Když však uživatel zemře, jeho digitální data nadále zůstávají online. Podle studie publikované v odborném časopise Big Data & Society by se dokonce za nějaký čas mohlo stát, že na Facebooku najdeme více profilů mrtvých lidí, než těch, co jsou stále naživu. 

Za pár let by z Facebooku mohl být jakýsi digitální hřbitov. K tomuto závěru došli autoři studie, která zkoumala digitální data zemřelých lidí na internetu. Do 50 let by podle nich mohlo být na nejoblíbenější sociální síti více mrtvých, než živých uživatelů.

Vědci zkoumali tři typy dat. Nejprve analyzovali míru lidské úmrtnosti ve 21. století a na základě dostupných informací zmapovali její pravděpodobný vývoj. Druhá součást výzkumu se týkala údajů o obyvatelstvu a třetí část obnášela analýzu uživatelů Facebooku v každém státě a v každé věkové skupině.

Podle výsledků výzkumu by v roce 2060 mohlo na síti stále existovat 500 milionů profilů po zesnulých a v roce 2100 dokonce až 1,4 miliardy. A to v případě, že by se přísun nových uživatelů na konci roku 2018 zcela zastavil. Pokud by měli nadále přibývat jako doposud, mohlo by “mrtvých účtů” existovat v roce 2100 až 4,9 miliardy. V roce 2070 by jich na stránce bylo více, než živých.

Cílem studie bylo nastínit technologickým gigantům, jak budou data na internetu vypadat za nějaký čas a jak by se s nimi mělo nakládat. Ve hře jsou přitom také důležité etické otázky.

“Správa našich digitálních pozůstatků se časem bude týkat každého, kdo používá sociální média, protože každý z nás jednou zemře a nechá svá data za sebou,” uvedl vedoucí týmu vědců Carl Öhman, doktorand na Oxfordském internetovém institutu, při prvním zveřejnění výsledků studie.

“Ale celkový počet mrtvých profilů se netýká jen jeho částí. Je to, nebo jednou bude, naše digitální dědictví,” upozorňuje Öhman. “Nikdy dříve v historii jsme neměli tak obrovský archiv lidského chování a kultury celý na jednom místě,” uvedl vědec.

“Kontrolování tohoto archivu bude určitým způsobem kontrolování naší historie. Je proto důležité, abychom se ujistili, že přístup k těmto historickým datům není limitován jen na jednu výdělečnou společnost. Je také důležité, abychom zajistili, že budoucí generace budou moci naše digitální dědictví využívat k tomu, aby pochopili svou historii,” myslí si Öhman.