Indonéská lékařka zachraňuje psy před jatkami. Majitelé je opustili, nebo prodali řezníkovi
Susana Somaliová se svým týmem přeřezává plastové šňůry a osvobozuje desítky psů určených na jatka. Tyto psy jejich majitelé v době pandemie covidu-19 buď opustili, nebo prodali řezníkovi. Lékařka Somaliová proto založila v Jakartě velký útulek, v němž je na 1400 psů. Ti se stali obětí finančních problémů svých majitelů, kteří je byli často nuceni nechat na ulici nebo je prodat na maso, které část obyvatelstva této země konzumuje.
Somaliová se svými lidmi prochází ulicemi a hledá toulavé psy. Spěchá vždy, když se dozví, že řezníci dostali novou dodávku psů. Tato lékařka, která pracuje v nemocniční laboratoři, jež testuje na nemoc covid-19, si otevřela útulek v jedné luxusní čtvrti indonéské metropole asi před deseti lety.
Tehdy zachraňovala před řezníkem jednoho až dva psy týdně. V poslední době to však je více než 25 psů týdně. Pětapadesátiletá matka dvou dětí musí často vyjednávat s nepřátelsky naladěnými řezníky, aby dosáhla svého, tedy aby řezníci psy propustili.
“To nejtěžší ale není zachraňovat zvířata před řezníkem, i když je to vždy riskantní. Nejtěžší je starat se o ty psy v době pandemie,” řekla Somaliová, kterou cituje agentura AFP.
Lékařka a její tým třiceti lidí stále obtížněji zajišťují potravu a péči pro rostoucí počet zvířat. Darů pro útulek je totiž stále méně. Zařízení potřebuje asi 29.000 dolarů (zhruba 677.000 Kč) měsíčně, částka zahrnuje mzdy zaměstnanců a cenu za půl tuny masa, které psi za den sežerou.
V komplexu o 54.000 metrech čtverečních je možné vidět mnohé rasy, sibiřské husky, pitbuly či německé ovčáky.
Somaliová otevřela svůj útulek v roce 2009 a psy začala zachraňovat, když zhlédla video zachycující porážku březí feny. “Někdo zveřejnil záběry na sociálních sítích. Viděla jsem, jak má v očích slzy. V té chvíli jsem si uvědomila, co řezníci dělají,” vzpomíná.
Tento měsíc doktorka se svým týmem zachránila několik desítek štěňat určených pro korejskou restauraci. Ne vždy ale přijdou včas. “Nedávno jsem šla do jedné čtvrti, ale řekli mi, že pes už byl usmrcen. Bylo to o minutu pozdě,” říká.
Sdružení na ochranu práv zvířat odhadují, že v Indonésii je každý rok usmrceno téměř milion psů. Jen v metropoli Jakartě je podle oficiálních údajů nejméně stovka restaurací, které toto maso nabízejí.
Pes je kulinářská specialita, kterou oceňují především nemuslimské menšiny. Muslimové, kteří v Indonésii tvoří zhruba 90 procent populace, zřídka chovají psa jako společníka, protože islám považuje psa za nečisté zvíře.
Pro muslimskou zaměstnankyni útulku Riu Rosalinovou není vždy snadné vysvětlit, proč zde pracuje. “Mnoho lidí se mě ptá, proč se starám o psy, když nosím hidžáb,” říká. Hidžáb je šátek, který nosí většina indonéských muslimek. “Nic si z toho ale nedělám. Řeknu jim, že Bůh stvořil psy stejně jako lidi,” dodává.
V jiných částech Indonésie působí stále více problémů překupníci s masem. “Zvířata jsou stále více ohrožena. Svého mazlíčka mohou prodat lidé s nízkými příjmy,” upozorňuje veterinářka ze sdružení Four Paws Katherine Polaková.
Aktivisté už léta žádají vládu, aby obchod se psím masem zakázala. “Aby se skoncovalo s obchodem se psím masem, tak to je zřejmě jenom sen. Ale všechno začíná snem,” konstatuje Somaliová. A jak sama říká, bojovat bude dál.