Inspekce: Půlka kontrolovaných prodejců burčáku porušila předpisy

Téměř polovina ze 45 prodejců burčáku, které letos zatím zkontrolovali pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), porušila předpisy. ČTK to řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Chybělo označení původu, výrobce i alergenů.

“Porušení zahrnovala chybějící povinné údaje například o výrobci, původu hroznů či alergenech, chybějící průvodní doklady i zneužití chráněného názvu burčák, které lze použít pouze pro nápoj vyrobený z hroznů sklizených a zpracovaných v České republice,” uvedl Kopřiva.

Inspektoři se na kontrolu prodejců burčáku vydali i dnes v Brně. V prezentaci pro média nejprve navštívili vinotéku Víno Hruška, kde ukázali odběr kontrolního vzorku a vysvětlili také, co všechno sledují. “Spotřebitel se musí z označení stánku dozvědět, zda jde o burčák nebo částečně zkvašený hroznový mošt. Musí se dozvědět, kdo nápoj vyrobil, odkud pocházejí hrozny a zda nápoj obsahuje siřičitany, které patří mezi alergeny,” vysvětlil inspektor Ondřej Tureček.

Ve vinotéce bez závad

Zatímco ve vinotéce byl prodej burčáku bez závad, hned u prvního stánku v ulicích Brna inspektoři pochybení zjistili. Na stánku chybělo označení o původu hroznů, které prodavačka obratem doplnila.

Přibližně při polovině kontrol letos inspektoři odebrali také kontrolní vzorky pro laboratorní hodnocení. “Vzorky neodebírají inspektoři pokaždé, většinou odeberou vzorek, pokud chybí dokumentace nebo mají podezření, že nápoj neodpovídá dokumentaci nebo má nějaké senzorické vady,” doplnil Kopřiva.

Laboratorní hodnocení trvá až dva měsíce, odebrané vzorky se musí nechat přirozeně prokvasit. Loni inspektoři odebrali za celou dobu prodeje burčáku 61 vzorků, parametrům nevyhovělo deset z nich. Přístroje odhalily v burčáku přidanou vodu a cukr, nadlimitní i podlimitní obsah alkoholu. Analýza v laboratořích SZPI v Brně umí rozeznat také geografický původ hroznů, tedy zda jde opravdu o burčák vyrobený z hroznů sklizených v Česku.

Pokuty za chyby při prodeji burčáku se mohou pohybovat od desítek tisíc korun v méně závažných případech až po 50 milionů v případě, že by prodávaný nápoj ohrožoval zdraví spotřebitelů.