Jak vypadá škola v době pandemie? Děti dokážou zlobit i online, směje se učitelka z Ludgeřovic

9. dubna 2020·Zprávy·Barbora Pisingerová

Ilustrační foto

Když devětatřicetiletá učitelka základní školy v Ludgeřovicích na Opavsku Jana Grzychová poprvé slyšela, že se 11. března zavřou školy, blesklo jí hlavou, že je to vtip. Nikdo tomu ve škole nechtěl věřit. Koronavirová nákaza tehdy mnohým připadala jako vzdálený problém. Prvotní šok ale rychle odezněl. Už den po uzavření školy žáci dostali první domácí práci. O dalších pár dnů později učitelka své třeťáky začala vzdělávat online. Snahou bylo hlavně ulevit rodičům. Dnes se takto na vesnické škole učí odhadem 95 procent ze zhruba 450 tamních žáků.

Do ludgeřovické školy nastoupila Grzychová po ukončení studia v roce 2003. Dnešní online výuku ale za svou největší pedagogickou výzvu nepovažuje, tou byla už v roce 2012 digitalizace školství. Právě díky tomu, že se na ni škola dlouhodobě soustředí, měla v současné mimořádné situaci velkou výhodu.

“My už jsme online vlastně byli rozběhlí. Žáci jsou hodně zvyklí pracovat v různých aplikacích, využíváme Kahoot, Socrative, ve třetí třídě jim zavádíme e-mailové adresy, jsou zvyklí pracovat s Google Classroom,” uvedla Grzychová.

Právě ona přímou výuku prostřednictvím moderních technologií vyzkoušela na škole první. “Jsem takový střelec, který se chytne každého nápadu, takže po víkendu, kdy jsem s kolegyněmi zkoušela testovací konferenční hovor a osahala si to, tak jsem do toho šla,” řekla Grzychová.

S dětmi se při vyučování vidí téměř denně. Online výuka je ale podle ní úplně jiná. Učiteli tolik neumožňuje pracovat s momentálními nápady, čehož v běžném vyučování ráda využívá. Klade tedy vyšší nároky na přípravu, pedagog musí přesně vědět, co chce dětem sdělit – kam a po jaké cestě chce s nimi dojít. Zároveň je učitel pod větším drobnohledem.

S dětmi jsou připojení i rodiče

“Tušila jsem, že na druhé straně online výuky nebudu mít jen děti, že tam jsou i ti rodiče. Když nejsou blízko, tak jsou v povzdálí a celé to kontrolují, takže to máte i s hospitací,” popisuje s úsměvem. Občas tak kromě dětí musí korigovat i rodiče. “Někdo se nedokáže ovládat a potřebuje dítěti napovídat,” popisuje Grzychová.

Často tak ve výuce slyší rodiče, kteří někdy kvůli neznalosti látky doslova cepují své děti. “Kolikrát se neudržím a zasáhnu, ať je nechají žít, vždyť ve třídě to taky nikdy neví všichni,”popisuje úskalí online vyučování. Přiznává ale, že tento způsob učiteli přináší i výhody. Třeba to, že si o “přestávce” naplní pračku nebo uvaří oběd.

Nespornou výhodou online výuky je hlavně pro mladší děti to, že jim pomáhá udržet sociální kontakt se spolužáky. “Mám sice hodinu na výuku, ale z toho se 20 minut vítáme a loučíme,”řekla. A i v online výuce se ukazuje, jak jsou děti vynalézavé. Online totiž dokážou i zlobit. Třeba když si místo počítání příkladů chatují se spolužáky a domlouvají se na hraní her.

Kromě dětí se podle Grzychové škola snaží být v kontaktu i s rodiči. Rodinám, které neměly potřebné technické vybavení, bezplatně nabídla jeho zapůjčení. Nahrávky z online výuky také ukládá, aby se k nim děti mohly vrátit. “Troufla bych si říct, že takových 95 procent dětí je připojených, ti co nejsou, to jsou opravdu jednotlivci z každé třídy,”uvedla. Podle ní jde často o děti z málo podnětného rodinného prostředí.

Současný výpadek výuky a její nestandardní podobu podle ní děti přežijí a jejich vzdělanost výrazně neovlivní. Sama se těší hlavně na to, až se svět zase vrátí do normálu. “Ale mám strach, že to už nikdy nebude takový normál, na jaký jsme zvyklí.”

Sledujte koronavirus a jeho dopady nejen vážně, ale i s nadhledem a v souvislostech ze všech úhlů i v audio podobě.

Zprávy - další články