Jak vypadají blesky na Marsu? Český vědec popsal, v čem se liší od těch pozemských

Pokud na Marsu existují blesky, pravděpodobně nevypadají jako ty pozemské. Ve vzduchových vírech vyskytujících se na planetě může ale docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát. Vědci už dříve zjistili existenci blesků na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.

Na Zemi se blesky tvoří v bouřkových mracích nabíjením ledových krystalů, které se podle Santolíka nevyskytují v atmosféře Marsu. “To, co se tam ale může nabíjet, je prach, kterého se v té řídké atmosféře hodně vznáší. Jsou tam globální prachové bouře a vyskytují se takzvaní rarášci, což jsou malá tornáda,” řekl Santolík.

Ve vzduchových vírech se může nabíjet prach a může docházet k elektrickým výbojům podobným bleskům. “Je to podobné jako na Zemi, kde se při výbuchu sopky dostane prach do atmosféry, kde se nabije. Takové výboje také vyzařují elektromagnetické vlny a ty bychom mohli vidět na Marsu,” vysvětlil fyzik. Zatím ale není možné určit, jak přesně budou výboje vypadat. Kvůli nízkému tlaku na Marsu a nepřítomnosti bouřkových oblaků by mohly elektrické výboje vypadat, jako malé sršení mezi částicemi prachu.

Podle vědce takový jev, který budou zkoumat na Marsu, ještě nikdo neviděl. Existuje ale laboratorní experiment, který dokazuje, že něco takového je možné.

Například na Jupiteru Santolíkův tým už dříve zjistil existenci blesků, které nejspíš mají stejný mechanismus jako ty na Zemi díky přítomnosti vody v atmosféře, která může zmrznout. “Zjistili jsme, že jsou ty blesky stejně časté jako na naší planetě. Když pošleme družici na oběžnou dráhu Země, tak ona vidí několik blesků za sekundu a na tom Jupiteru jsme to viděli podobně,” doplnil pro ČTK Santolík.

K projektu výzkumné sondy ExoMars se tým z Ústavu fyziky atmosféry přidal v roce 2015. Sonda byla vyvinuta Evropskou vesmírnou agenturou ESA ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. Do vesmíru ji vynese ruská raketa Proton-M. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021.

Zdroj: ČTK